Čtvrtý druh
The Fourth Kind
USA, Velká Británie, 2009, 98 minut
Režie: Olatunde Osunsanmi
Scénář: Olatunde Osunsanmi
Hrají:
Milla Jovovich (Abbey Tyler)
Charlotte Milchard (Dr. Abigail Tyler)
Will Patton (Šerif August)
Hakeem Kae-Kazim (Awolowa Odusami)
Úvod mě zrovna dvakrát nenavnadil, spíš naopak. Odradil mě, ale s tím, že jsem se přece jen donutil na „Čtvrtý druh“ kouknout. Nelituji toho, ale rozhodně nemůžu říct, že jsem jakkoli nadšený. Prostě poměrně průměrně odvedená práce, kterou trochu shazuje až přílišná snaha hrát si na skutečný dokument. Já osobně podobné filmy prostě nemusím a jakmile je na začátku, že na nás čeká „film založený na skutečných událostech“, dostávám kopřivku.
Čtvrtý druh staví na známých druzích setkání. Samozřejmě mám na mysli setkání s mimozemskou entitou. Film je sci-fi hororem, kde hlavní důraz je kladen na horor, protože nějakého velkého sci-fi se tu zrovna nedočkáme. Spíš se o něm mluví, než aby bylo skutečně vidět. Film nemá až tak špatné vyhlídky, když si o něm něco přečtete. „Skutečné“ video záznamy jsou zde střídány s hranými sekvencemi, docela dobře do sebe zapadají, ale až moc se tlačí na pilu. Film chce až moc být „skutečný“ a prostě mu to nevěříme.
Překvapením, alespoň pro mě, je Mila Jovovich a její výkon. Po dlouhé době mám zase pocit, že sem tam umí i něco zahrát – někdy to až přehání. Film stojí však nejen na jejím výkonu, ale také na výkonu ostatních herců, kdy hlavně šerif je jejím oponentem. Důležitější jsou samotné záběry a střih mezi nimi. Víc než na akci se dbá na atmosféru, která je v některých momentech dost depresivní (jedním z takových je vyvraždění rodiny otcem, který si poté sám vezme hlavu). Mila Jovovich a její hrdinka se většinu filmu tváří, jako že je v depresi, anebo se z ní dostala, křičí, pláče, je strnulá. Pózu matky jí moc nevěřím. Nevím proč, snad nějaká osobní antipatie vůči herečce.
A o co ve „Čtvrtém druhu“ jde? Jsme unášení mimozemšťany anebo nikoli? Skutečně je aljašské městečko Nome cílem ufounů, kteří si zde vybírají své oběti? Anebo je na vině lidský faktor, v tomto případě podle všeho sama doktorka Abbey Tylerová? Film nás nechává tápat, aby nás utopil v nezáživném, i když rádoby ohromujícím závěru, který nás chce přesvědčit o tom, že obě varianty jsou vlastně pravda. Nakonec z toho vychází, že divák je nespokojený a film vyznívá tak trochu jako velké nic o ničem.
Můj konečný dojem ze „Čtvrtého druhu“ není nijak omamný. I když jsem si myslel, že to bude solidní horor, zasazený do stejného prostředí jako „30 dní dlouhá noc“, nakonec se z toho vyklubal jen pseudo-dokument, který se až tak moc snaží být dokumentární, že to vůbec není pěkné. A kdo se sakra dneska vyděsí, když na amatérské kameře najednou zakryje oblohu nějaké temné kolo? Když se vám to stane ve skutečném životě, asi se poděláte strachy, ale u „Čtvrtého druhu“ si jen naklepete polštář a snažíte se to zvládnout do poslední minuty.
Hodnocení: 50%
