Postavy jsou někdy vystaveny takovým podmínkám, kde jim jde o přežití. Ten, kdo po nich jde je buď člověk, anebo příroda.
John Everson: Cokolwiek zechcesz
23'11
2019
John Everson naneštěstí patří k těm hororovým autorům, kteří ač mají na kontě hned několik knih a ocenění (román „Covenant“ získal cenu Brama Stokera), k nám se přiblížil nejvíce polskými překlady a dosud jediným překladem do češtiny, povídkou v 25. čísle časopisu Howard. Zmiňovaný román v Polsku vyšel již před dvanácti lety, před dvěma lety mu tam pak vydali sbírku povídek "Cokolwiek zechcesz". Té teď nahlédneme pod záložku.
„Podobně jako atrakce v zábavním parku, které napodobují násilnou smrt, je hororový příběh šancí zjistit, co se děje za dveřmi, jež míváme obvykle zamčené na dva západy. Lidská představivost se však se zamčenými dveřmi nespokojí. Někde je tu další tanečník, šeptá nám v noci představivost…“
Když se loni objevila kratičká indie hra s tajemným Sledermanem v hlavní roli, přinesla takový zážitek, že i ostřílení jedinci propotili u počítače trička strachy.
Tato hra by si zasloužila předlouhý článek, vždyť se o ní píšou odborné studie a patří do základního vybavení každého hardcore gamera. Berte tedy následující slova spíš jako pozvánku na návštěvu k jedné legendě.
Třetí pokračování "Half-Life" je stále v nedohlednu, tak se dnes pojďme alespoň podívat na první díl, který zpřetrhal všechny rekordy a vysloužil si několikrát titul "nejlepší hra všech dob".
Nejen na české poměry až monumentální reprezentativní výběr z povídkového díla polského představitele weird fiction a fantastické hrůzy první třetiny 20. století.
Když nové studio přebíralo sérii "Fallout", všichni byli zvědaví, jak se s touto klasikou poperou. V Bethesdě vše vyřešili po svém variantou na osvědčené "Elder Scrolls" a bezpochyby uspěli.
Město v nevadské poušti má obdobnou reputaci jako jeho dávný předchůdce z 20. století jménem Las Vegas. Udržet si v chaotickém světě prosperitu a nezávislost ale není jednoduché. K tomu potřebuje pan House jistého kurýra s jistou zásilkou. Tento poslíček má ale pekelnou smůlu. Dostat se na místo určení je problematické samo o sobě a co teprve, když na něj čeká kulka do hlavy a čerstvě vykopaný hrob.
Za recenzi na audioknihu Hunger Games bych rád poděkoval naší externí přispívatelce Veronice Schreiberové, která recenzi pojala skutečně bohatě, a tak se z děje dovíte opravdu hodně. Nebojte se, zásadní spoilery dějové shrnutí neobsahuje.
Auto, kára, bourák, žihadlo, ale také stará plechovka, pojízdná popelnice apod. Snad nic jiného tolik nesymbolizuje člověka ve dvacátém století, jako automobil. Pouhá věc, umělý stroj bez života a mysli, který však dokázal zmenšit svět a zcela pozměnit lidské chování a myšlení. Je to zřejmě první věc (nebudeme-li počítat zvířata, ale zvířata dnes za věc považuje jen ten největší zabedněnec), která vás napadne, jíž člověk dává jméno (náš pekáč se jmenuje Viktor), často mu přiděluje ve své hierarchii, rodinnému statusu či obecně žebříčku hodnot svého života mnohem větší místo a prostor, než by si zasloužila. Na druhou stranu, vědomě opomíjí zjevná fakta. Tolik se brojí proti zkázonosnosti tvrdých drog (registrovaný počet úmrtí následkem požití drogy za rok 2003 je 124 obětí), ale fakt, že prostřednictvím aut ročně přijde o život mnohem více lidí (749 mrtvých za rok 2010 – a to je ještě nejnižší číslo od roku 1990) a dojde k mnohem větším hmotným škodám (4 924,99 mil. za rok 2010) je přehlížen a nikomu to nestojí ani za myšlenku. Mnoho lidí má plnou hubu životního prostředí, když odhodíte papírek (který se hodně rychle rozloží) vedle odpadkového koše, ale že se kvůli autům plošně ničí životní prostředí, kácí lesy, vysušují a jinak drancují přirozené ekosystémy a půda zalévá asfaltem a betonem, proti tomu se ozve jen málokdo. A to již nemluvě o tom, co automobil dělá s lidskou psychikou. Asi každý/á z nás se jednou stal/a tzv. pirátem silnic, uzavřeni, izolováni v soukromí a „bezpečí“ vlastního vozu jsme pouštěli/y hromy blesky na cyklisty, chodce a vůbec celou tu lidskou pakáž, která by si zasloužila přejet parním válcem.
Rick Grimes a jeho skupina přeživších se s námi pouští již do třetího svazku útrap a strádání. Když už nic jiného, na zombie hororech je krásně vidět, jak člověk lpí a chce lpět na vlastním životě. Ale "Živí mrtví" jsou mnohem víc než jen ukázkou lásky k životu.
Československý žánrový pohled na fenomén zombie. V této knize je prostě „mrtvejch jak nasranejch,“ abychom citovali autora první povídky Jaroslava Mosteckého. A možná přijde i Erben. Karel Erben.
Upřímně hned ze začátku. Ještě tak jeden dva slovenské knižní horory odehrávající se podstatnou částí v tamních lesích a nejen, že mě nikdo nedostane na Slovensku do lesa, ale nedostanete mě ani na Slovensko.