Scanner: Policajt
Scanner Cop
USA, 1994, 95 minut
Režie: Pierre David
Scénář: John Bryant, Pierre David a George Saunders podle postav Davida Cronenberga
Hrají:
Daniel Quinn (Samuel Staziak)
Darlanne Fluegel (Dr. Joan Alden)
Richard Grove (Peter Harrigan)
Mark Rolston (Harry Brown)
David Cronenberg vytvořil poměrně hodně filmů, které se staly kultovními a do dnešní doby jsou mezi fanoušky hnusu uznávané. V poslední době už ten fyzický hnus moc netočí a spíše se zaměřuje na hnus psychický. I tak jeho filmy pořád vyhledávám. Jedním filmem, který je i u nás díky televiznímu vysílání celkem známý, je snímek Scanners. A právě na ten navazuje „Scanner: Policajt“. Na něm už bohužel neopracoval Cronenberg, autoři si pouze vzali jeho myšlenky. A je to poznat.
Scanneři jsou pořád mezi námi a hned na začátku se setkáváme se dvěma – otcem a synem. Otec je na tom špatně, ale zdá se, že syna se podaří zachránit. Ujímá se ho policejní důstojník a my se rázem dostáváme o patnáct let dál. Z chlapce je policista, který nastupuje ke sboru a hned se dostává k nepříjemnému případu. Jsou zabíjeni policisti a zdá se, že to má něco společného s podivnými scannerskými schopnostmi.
Tam, kde se Cronenberg rád babral v psychologické rovině, tam se Pierre David zaměřuje pouze na efekt a na to, aby mu ten příběh odsýpal. To se sice povedlo, ale ztrácí se tak jakýkoli přesah snímku, což je škoda. Psychologická rovina a následky toho, co se může stát, pokud něco takového existuje, je jen pozadím pro celkem přímočarý béčkový detektivní příběh, kterému chybí napětí.
Co se ale snímku nemůže vzít, to jsou efekty. Ty jsou, hlavně pokud se týká masek, velmi povedené. Hned na začátku jsme svědky skutečně povedeného triku, kdy jedné z postav, otci hlavního hrdiny, z čela vylézá malá hlava. Je to krásně šílené a má to ten správný hnusný efekt. Pak se ale musí nějakou chvíli čekat na to, co bude dál. A že je to čekání sem tam docela dlouhé.
Sci-fi hororu „Scanner: Policajt“ trochu pomáhá, že i když herci zde nejsou zrovna známí, tak jsou celkem snesitelní, a to včetně hlavního „hrdiny“, který má již od začátku ambivalentní povahu. Na tom se dalo celkem dobře stavět, ale snímek je až moc předvídatelný a nepřinese nic zásadně nového a s postavou si nehraje. V konečném důsledku je to jen „ti dobří proti jednomu šílenci“.
Hodnocení: 45 %
