Bitter Feast
USA, 2010, 95 minut
Režie: Joe Maggio
Scénář: Joe Maggio
Hrají:
James LeGros (Peter Grey)
Joshua Leonard (JT Franks)
Amy Seimetz (Katherine Franks)
Larry Fessenden (William Coley)
Tenhle film mě prostě mrzí. Tak skvělý rozjezd, který je doslova zabitý hodinou a čtvrt, které následují. Mám velmi rád kuchařské prostředí, snad i proto se mi líbil takový film jako „Koření života“, který není nijak geniální romantickou komedií. Velmi mě pak navnadil úvod filmu, kde máme kuchaře, který pomalu dosluhuje. Jeho televizní pořad jde ke dnu, protože on sám nechce koukat na sledovanost, ale je mu přednější kvalita surovin a skutečnost, že může lidi něco naučit. Jak idiotská myšlenka ve světě, kde koláče sledovanosti jsou jediným, co má smysl. Stupidita pořadu nevadí, hlavně, že se lidi dívají. Ale však to znáte z našich televizních obrazovek.
Kuchař Peter Grey je na tom ještě hůř. Ve stejný den, kdy se dozví, že jeho televizní show „Feast“ bude pravděpodobně zrušena, je vyhozen i z restaurace, kde pracoval. Na blogu známého kulinářského kritika JT Frankse se totiž objevil příspěvek, který se věnuje právě Greyově restauraci. Článek není příliš pochvalný. Kritika je tvrdá a majitelé restaurace se rozhodnou, že je vhodné se šéfkuchaře Greye zbavit, hlavně i proto, že článek se zmiňuje o tom, že jeho televizní show má být zrušena. O takového kuchaře nikdo nestojí.
Zápletka je rozvržena poměrně dobře, navíc tu máme dvě postavy, které vůbec nejsou ploché. Grey je kuchař, který je mírně agresivní, navíc si s sebou z dětství nese velmi silné trauma, které je nám hned prozrazeno. Na tom vlastně nevidím nic špatného, jen v kontextu celého filmu se zdá, že se autoři chtěli hodně rychle zbavit povinnosti vysvětlit pohnutky vraha. No jo, Grey je vrah, ale to je asi jasné hned poté, co si na JT Frankse vyšlápne a unese ho. Ale ani JT není úplně v pohodě. Jeho kritická slina pramení ze skutečnosti, že před dvěma roky přišel o dítě. Z události se doposud nevzpamatoval a projevuje se to v jeho práci, ale i v jeho soukromém životě. Vztah s manželkou skřípe jako kosa smrtky zasekávající se do kosti.
Mohlo to být skvělé silné drama, které vyústí ve finální konfrontaci dvou hlavních postav, kdy bude muset dojít ke smrti jedné z nich, případně obou. Anebo se to mohlo vést i v duchu, který byl filmem nastolen, jenže... Horor je bohapusté torture, které se od ostatních odlišuje pouze tím, že tu máme kuchaře a jeho kritika. Je to vážně obrovská škoda, protože po první čtvrt hodině jsem do snímku vkládal velké naděje. A to jsem si ještě říkal: „Ty jo, tohle, že je americký horor, jo?“ Obavy se bohužel potvrdily a skončilo u ohraných klišé a nepovedených rozuzlení.
Kamera dlouho sleduje postavu. Divák už dávno ví, že někde v bytě nebo v okolí sledovaného, je osoba, která chce dotyčného unést, nebo mu alespoň něco udělat. Scéna se protahuje a protahuje, a když konečně přijde záběr na únosce, divák si akorát vydechne, že má tuhle scénu za sebou, protože už se mu o moc déle čekat nechtělo. Film je příliš, příliš dlouhý. Scény jsou natahované, o mučení se v podstatě ani nedá moc mluvit, je tu, ale ani psychické mučení není dotaženo do konce. A aby došlo k finální konfrontaci mezi Franksem a Greyem? Ani omylem, JT prostě umře, tečka, ale na jeho místo nastoupí manželka, která provede přesně to, co Grey kdysi svému bratrovi. Kdo čím zachází, tím také schází. Paralela uzavřena, film může skončit.
„Bitter Feast“ se mohl stát nadprůměrným ve svém žánru, ale je jen dalším průměrem, sice se slibným začátkem, ale zejména s nevyužitými příležitostmi. Není to úplná blbost, to zase ne, ale tleskat při závěrečných titulcích rozhodně nebudete.
Hodnocení: 50%
