Plivu na tvůj hrob
I Spit on Your Grave
USA, 1978, 101 minut
Režie: Meir Zarchi
Scénář: Meir Zarchi
Hrají:
Camille Keaton (Jennifer Hills)
Eron Tabor (Johnny)
Richard Pace (Matthew)
Anthony Nichols (Stanley)
Gunter Kleemann (Andy)
„Plivu na tvůj hrob“ je jedním z kultovních filmů, který se objevil i na letošním Festivalu otrlého diváka. Film je známý především díky šokujícím scénám. Stěžejní je scéna znásilnění, která je natočená poměrně vydatně, a i přesto, že si kamera udržuje potřebný odstup, stejně na diváka padne nepříjemný pocit. Někdo, kdo má s drsnými, torture porn horory nějaké zkušenosti, zas film tolik nezaskočí, ale přesto je scéna znásilnění znepokojující, skoro se mi chtělo říkat „Copak to neskončí? To jí nedají pokoj?“.
Základní východisko, kolem kterého se film točí, je znásilnění a pomsta za něj. „Plivu na tvůj hrob“ velmi připomíná Cravenův The Last House on the Left, některé scény jako kdyby byly okopírované. Vynalézavost je výrazně slabší, hlavně když se znásilněná žena mstí mužům, kteří si jí rozebrali. Ale to se od filmu vlastně čekalo. Jde v něm jen o to, že je divák nejprve šokován znásilněním a následně je svědkem toho, jak je zlo potrestáno. Děj nijak originální, jediné, co skutečně zaujme je jen a pouze explicitnost. „Plivu na tvůj hrob“ v ničem jiném nevyniká a co si budeme povídat, filmařsky je to poměrně mizerná práce, která docela postrádá napětí, které by zde mělo být.
Děj je jasně daný předem – rozdělení na dvě poloviny. První část se věnuje znásilnění a je příliš roztahaná, druhá část se věnuje pomstě a je roztahaná. Filmu chybí hudební doprovod a v tomto smyslu se to pro mě stalo docela rušivým. Uvítal bych nějaké ozvláštnění. Ticho a přirozené zvuky mi tu nějak nestačí. I když se tím autoři snažili navodit reálnost, kdy ani znásilněná neslyší nějaké hudební motivy, film by tímhle získal trochu šťávu a nenudil by v některých pasážích, které jsou skutečně protahovány, až to není příjemné, a divák začne po pokoji hledat něco, čím by se zabavil.
Schematičnost děje je předem jasná a nedává divákovi příliš velkou možnost, aby byl čímkoli překvapený. Nic nečekaného se nestane. Příběh je veden herci, kteří jsou obratní asi jako opice při počítání základních matematických úloh. No, abych nebyl nespravedlivý, opici se vede lépe. Herci jsou nepříjemní, divák se s nimi ani na chvíli neztotožní, což v případě násilníků ani tak nutné není, ale ani hlavní hrdinka není skvěle ztvárněna, logika její postavy je zabitá. Je zde vývoj, který je skokový, nijak opodstatněný. Žena, poměrně slabá, je znásilněna, ale najednou se z ní stává běsnící bohyně pomsty. Proč? Proč nejdřív nezkusila policii? Kdyby ta jí nepomohla, kdyby jí nikdo nepomohl, mohla by se do vykonání spravedlnosti pustit sama. Proč okamžitě volí tu nejpitomější možnost? Ale tak tady se na vývoj moc nehraje, prostě je dáno schéma.
Logika vůbec pokulhává a film si mnohé zjednodušuje. Zaostalého pošlou, aby dívku dodělal, ale nepřesvědčí se, jestli svůj úkol splnil. Proč? Naprosto nesmyslné, už jen proto, že muž je pomalejší. Opravdu by takhle malá a hubená žena dokázala uzvednout muže a oběsit ho? Možná jen drobnosti, ale proč se snažit jen šokovat, když by z toho šlo udělat film, který by alespoň dával smysl. Téma není nijak příjemné, ale nelze tvrdit, že se nikdy nic podobného nestalo. Takové věci by se měly filmem zobrazovat, jen by je šlo natočit lépe. A zajímavěji.
Hodnocení: 35%
