Prokletí mlžného ostrova
Fog Island
USA, 1945, 72 minut
Režie: Terry O. Morse
Scénář: Pierre Gendron podle hry Bernadine Angus
Hrají:
George Zucco (Leo Grainer)
Lionel Atwill (Alec Ritchfield)
Jerome Cowan (Kavanaugh)
Sharon Douglas (Gail)
Mám rád staré horory a jsem vždycky rád, když na mě vykoukne nějaký ten hodně starý, černobílý. Většinou v sobě mají nějakou tu poetiku, která vás dostane. Jsou naivní, jednoduché, nenajdete zde žádné drsné násilí a pro dnešní publikum už nejsou hororové, mnohdy ani zajímavé. Tak mě napadá, jak by to asi dopadlo, kdyby se ve dvacátých nebo třicátých letech lidem pustilo nějaké ultra gore nebo japonská šílenost. To by byl sál asi svědkem mnohačetného úmrtí a sebevražd. Všechno by se pak muselo do okruhu jednoho kilometru spálit a dva roky nepřetržitě světit desítkou kněžích. Pak by tam možná udělali skládku.
Neskutečně jsme se posunuli v tom, co divák snese. Jako kdyby se diváctvo stávalo zvrácenějším. Ale copak to nejsou právě filmaři, kteří nám stále nabízejí více krve, více vnitřností, více nechutností a více úchylností? Jsme v tom vlastně nevinně. Jsme jen oběti toho, že to někdo vytvoří. Proč bychom se na to nepodívali, když to někdo natočil? „Prokletí mlžného ostrova“ je ze staré školy. Krev zde žádná není, tu opravdu nečekejte. Raději se připravte na soundtrack, který jste museli slyšet už alespoň u deseti filmů, no a samozřejmě nechybí scénář, který je zvláštně nelogický.
Leo Grainer (v dabované verzi vyslovováno jako „grejndžr“, nechápu úplně proč) je člověk, který si odseděl své v base za podvody, ale když se vrátí, nechce žít klidným životem. Chce se pomstít lidem, kteří mu ublížili. Všichni, kdo ho dostali do vězení a kdo domněle mohou za smrt jeho ženy, se mají setkat na Mlžném ostrově, kde našel Leo útočiště i se svou nevlastní dcerou. Proč se tam vrátili, když vědí, že na ně bude Leo vytočený? Že se možná bude chtít pomstít? Oni totiž doufají, že je Leo vyplatí, protože i když ho podvedli, tak z něj žádné peníze nedostali a on by je měl někde ukrývat.
Scenáristicky to úplně nesedí, ale jsou zde momenty, u nichž se mohli lidé bát. Před sedmdesáti lety určitě. Jenže scénář není to jediné, co selhává. Postavy pronášejí naprosto příšerné a prázdné dialogy navíc se u toho tváří unyle, jako kdyby nějaké to hraní bylo hřív proti božím přikázáním. Ale tak co byste chtěli, tohle je béčko jako řemen. Nejsou zde pořádně vyjádřeny skoro žádné emoce, děj plyne vlastně v jednom tempu.
Čekal jsem malinko nápaditější film, ale na druhou stranu se povedlo udělat závěr zajímavý, kdy můžete doufat, že snímek skončí tragicky. Jestli se tak stane, či nikoli, to už je na vás, abyste to sami zjistili. Film nebude z těch, které si asi budete pamatovat do konce života, ale aspoň na chvilku se můžete vrátit do těch černobílých dob, kdy všechno bylo jednodušší, přímočařejší a skoro bezproblémové.
Hodnocení: 40 %
