Závěr Draculy 2000 doslova vybízel k natočení pokračování, ale ač by se jevilo nejsnazší navázat tam, kde film skončil, tedy tak, že se ženská hrdinka stane novou zabíječkou upírů, tvůrci zvolili jinou variantu a natočili film, který má na první pohled se svým prvním dílem společného jen velmi málo. A na druhý? Možná ještě méně. Recenze je také na serveru Vampires, children of the night.
Dracula II: Ascension, USA, 2003
Režie: Patrick Lussier
Scénář: Patrick Lussier, Joel Soisson
Hrají: Jason Scott Lee (otec Uffizi)
Stephen Billington (Dracula)
Craig Sheffer (Lowell)
Jason London (Luke)
Roy Sheider (kardinál Siqueros)
Snímek, opět vzniklý pod patronací Wese Cravena, je pojen s dvoutisícovkou pouze jediným vláknem a tím je Dracula a způsob jeho smrti. Nenajdeme zde žádnou postavu, kterou bychom znali z jedničky, a dokonce i představitelem Draculy není Gerard Butler, ale Brit Stephen Billington, herec orientovaný hlavně na televizní produkci. Tato záměna herců má však svůj smysl. Dracula byl totiž spálen a musel se znovu zregenerovat. A regenerace je důvodem, proč má démonický hrabě – toto spojené ve filmu ani trochu neplatí – nový obličej. Po každém znovuoživení tkáně se jeho tvář totiž mění. Tím nám scénáristé nejspíš chtějí vysvětlit, proč Draculu hrálo již tolik herců…
Sám český název napovídá, o čem film bude. Tedy o vzkříšení upíra. Ale v úvodu se nejprve setkáváme s novou a velmi důležitou postavou – s otcem Uffizi, který dostal tvář Jasona Scotta Lee. Nic ve zlém, ale nemohli mu vymyslet ještě horší jméno? K herci s čínskými předky to prostě nesedí… Uffizi pronásleduje mladou ženu v rozevlátých šatech, městem, které se zove Ostrava. Zda se tato scéna v Ostravě skutečně natáčela, bohužel netuším. Úvodní pasáž ještě není špatná. Páter se utkává s upířími dvojčaty, neboť žena má sestru, která si hrála na její odraz ve výloze. Poměrně pěkně promyšlená akční scéna, ale co se děje dál, s tím si tvůrci moc hlavu nedělali. A to se scénáře i režii chopili ti samí dva pánové, kteří vytvořili Draculu 2000, nikomu tedy své dílo nebyli nuceni předávat.
Jak víme ze závěru prvního filmu, Dracula hoří za úsvitu oběšený na kříži. Zde z něj máme jen ohořelou mrtvolu, která je odvezena do márnice, kde se počíná její pitva. Nutno přiznat, že na tomhle si dali filmaři záležet. Blízké záběry na seškvařenou kůži, rozřezávání skalpelem, vnitřek hrudníku, vše poměrně propracované, i když samozřejmě hlavně kvůli efekt.
A kdo že jsou hlavní postavy, díky nimž má dojít k onomu vzkříšení? Známé tváře zde nehledejte, což vlastně nebyl případ ani Draculy 2000. Většinou mladí herci „na odstřel“. Film často připomíná pouhou vyvražďovačku, tak proto „na odstřel“. Ale vezměme to od začátku. Máme tady skupinu studentů a ochrnutého umírajícího profesora, do něhož je jedna ze studentek zamilovaná. Právě k této mladé ženě, která pracuje v márnici, se dostává ohořelá mrtvola upíra. Spolu s dalším zřízencem, když poznají, že se jedná o upíra, mrtvého unesou a stihnou ještě utéct Uffizimu, který měl pro tělo namířeno.
Další děj se dá shrnout asi takto: Skupina studentů ponoří tělo do krve (unikátní nápad, který vzešel z hlavy ochrnutého), objeví se muž, představí se jako Eric, který je před běsnícím upírem zachrání, Dracula je přikován a jsou na něm prováděny krevní testy, neboť ochrnutý profesor chce tekutinu využít ke svému uzdravení. Je zde ještě postava tajemného muže, který chce tělo odkoupit za 30 miliónů dolarů, jehož spojkou s mladou partou je právě Eric. Závěr je velice „překvapivý“, víc k němu asi nebudu dodávat, ale je jasné, že musí skončit otevřeně, když existuje ještě třetí díl.
Film sám o sobě postrádá skoro všechno. Atmosféra není ani trochu strašidelná, Dracula nevypadá jako charismatický zloduch, ale jako manekýn, kterému se stala ošklivá nehoda s obličejem, hlášky hrdinů jsou trapné, i když měly být jistojistě vtipné. Emoce, které dávají postavy najevo jsou hodny amatérského divadelního souboru, který předvádí svou první originální hru a jen taktak ji stačil secvičit. Místo, abyste truchlily s jejich osudem, jim spíš budete přát pomalou a dlouhou smrt za ty perly, co vycházejí z jejich úst.
Dracula II: Vzkříšení zavrhl vše zajímavé, s čím přišel Dracula 2000. Snová vize, zde není ani trochu působivá, nehraje se na žádné pěkné kulisy ani se nesetkáme s žádnou vizuálně pěkně provedenou scénou, kromě těch akčních, na ty se dá koukat, a upíři jsou představováni jako týpci se „super hláškama“, což sice bylo už ve dvoutisícovce, ale tady je to dotaženo k naprosté nudné dokonalosti. A pokud v prvním díle zaujala hudba, která se mohla vrýt do paměti, po shlédnutí Vzkříšení si na žádnou ani nevzpomenete.
Dracula 2000 rozhodně neznamenal žádný přelom v upírském hororu, ale jednalo se o poměrně zajímavý a hodně koukatelný film. Dvojka je nezajímavá, nudná a o ničem a nezachrání to ani miniaturní rolička veterána Roye Scheidera (Čelisti), ani postava Jasona Scotta Lee, která tam nějak prostě nezapadá a asi proto i trochu vyčnívá.
Pokud jste zvědavy, jak příběh pokračuje, klidně se na Vzkříšení podívejte, ale nedělejte to dvakrát, jednou to vážně stačí. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože kvůli téhle recenzi jsem se rozhodl film shlédnout ještě jednou, se špetkou naděje, že najdu něco zajímavého, ale ono tam skutečně nic není. Proto se ani nedá divit tomu, že snímek neputoval do kin, ale rovnou na video.
