Horor zde byl nejprve v psané formě. Až pak přišel film. My vám chceme v sekci představit nejen české a zahraniční hororové knihy, ale také hororové komiksy, které stojí za pozornost.
České a slovenské povídkové hororové sborníky jsou artikl, který se na prodejním trhu moc neobjeví, a proto jsem prostě musela sáhnout po prvním vydání knihy Ve špatný čas na špatném místě.
Autorkou recenze je Terry Blackie.
Leta letoucí jsem v domovské knihovně v hororové polici Švandrlíkova „Draculova Švagra“ záměrně přehlížel. Protože jsem Švandrlíka měl zarytého jako humoristu a "Švagra" jsem (neznale) považoval za jakousi karikaturní parodii. Až díky seriálové verzi (byť poměrně slabé) několika povídek z této knihy a žánrovému vyspění, jsem objevil Švandrlíka coby hororového autora a obrovského fandu žánru.
Převážně magický příběh o prastaré kletbě, která se pro mnohé současné hrdiny a hrdinky stane otřesným hororem ve zbytečně zapadlém českém a navzdory všem svým chybám a nedokonalostem potěšujícím románu neznámého I. P. Oleniče.
Radecki s Cichowlasem pro svou druhou společnou knihu upustili od vzdávání holdu oblíbeným hororovým autorům a sáhli po lokálních (tedy slovanských) démonech a božstvech. Také sbírku novel nahradili formátem plnohodnotného románu.
Čtvrtá a (zatím?) poslední z „číselné“ série hororových antologií polského nakladatelství Replika obsahujících povídky nejen domácích, ale i zahraničních autorů a autorek.
Řádění atomové bomby a krvežíznivých mutantních krys není pro lidský rod zjevně příjemnou kombinací. Londýn se jednoho dne promění v město zkázy, krajinu sutin a trosek, na níž se pozvolna snáší radioaktivní spad. Vše utíká do podzemí, do útočiště atomových krytů. Nikdo však netuší, že temný svět pod povrchem dávno ovládl kdosi jiný, nepřítel z minulosti – plemeno obřích krys.
Po úspěchu románu „Krysy“ se na naléhání čtenářů James Herbert k tomuto tématu vrátil a v roce 1979 vydal následující pokračování, v němž jsou krysy ještě inteligentnější, agresivnější, útočnější, krvežíznivější.
Je až s podivem, co všechno se stane populární a oblíbené natolik, že si to vyžádá několik pokračování. Herbertův román o těch malých roztomilých chlupatých a velmi inteligentních potvůrkách s nádhernýma očima, jež mnohým nahánějí hrůzu, se stal údajně úspěšným natolik, že se na naléhání fanoušků k tomuto tématu vrátil v několika pokračováních.
Sbírka povídek, jejichž hlavním hrdinou je vtíravé zlo a strach. Obojí neurčité, v pozadí, vrostlé do hlavních postav a v mnoha různých podobách, však nikdy v popředí a očividné.
Z Normana Batese se stala legenda. Není divu, že na něm chtějí lidé vydělat i po dlouhé době. Objeví se tak muzeum, které je dokonalou replikou Batesova motelu, včetně robotických dvojníků Normana a jeho matky.
Norman Bates se už stal skoro legendou. Jen příběhem vhodným k natočení filmu. Nikdo ale nečeká, že po dlouhých letech uprchne z blázince a půjde se mstít.
