Frostbiten
Švédsko, Rusko, 2006, 98 minut
Režie: Anders Banke
Scénář: Daniel Ojanlatva a Pidde Andersson
Hrají:
Petra Nielsen (Annika Wallén)
Carl-Åke Eriksson (Prof. Gerhard Beckert)
Grete Havnesköld (Saga Wallén)
Emma Åberg (Vega)
Švédský horor nemám moc nakoukaný, ale když jsem viděl snímek „Ať vejde ten pravý“, docela jsem čuměl. Tak nějak jsem si myslel, že snímek „Frostbiten“ bude něco podobného, už jen proto, že se v názvu objevuje mráz a také kousnutí. Ne, že bych uměl tak dobře švédsky, ale podobnost s anglickým názvem „Frostbitten“, pod kterým se film také uvádí, je více než zřejmá.
Takže ano, čeká nás další várka upírů, kteří se objevují v chladném Švédsku, kde mají jedinou touhu – dostat co nejvíce krků, do kterých se zakousnout. Ze začátku to vypadá hodně drsně. Je zde ještě propojení s druhou světovou válkou, kam nás úvodní scéna hned přenáší, ale když se dostaneme do současnosti, uvědomíme si, že „Frostbiten“ sice bude drsné, ve smyslu krvavé, ale zároveň tu bude humor, který mi tam ale vůbec nesedl. Možná to bylo očekáváním, ale na druhou stranu si nemyslím, že by se do podobného dramatu humor skutečně hodil.
Snímek „Frostbiten“ se zaměřuje na skupinu mladých lidí, kteří se dostanou do kontaktu s profesorem, který má trochu jiné potřeby, než jen léčit nebo pomáhat. Tento muž má něco právě se scénou z druhé světové války, kterou jsme viděli na začátku. Na bojiště, do jedné vesnice, se v průběhu dění ještě vracíme. Vytváří se tak zajímavá mozaika, která je hodně snesitelná. Alespoň do chvíle, než začnou psi mluvit. A tady se nám do popředí dostává onen humor a není to něco, co by vás za každou cenu potěšilo.
Film tím humorem najednou něco ztrácí a vy si uvědomujete, že je to jen dobře odvedená práce, která přece jen není tak špatná a snaží se být určena pro mladé, ale přitom si ponechat něco svého a nebýt jen rádoby hollywoodským mainstreamovým hororem. To je dáno tou drsností a scénami, které většinou v mainstreamu tolik neuvidíte. Ale ani v tomhle směru to není až tak dech beroucí, jak jsem si po začátku představoval.
Horor „Frostbiten“ by se mohl skvěle zařadit ke snímku „Ať vejde ten pravý“ a přesto být jiný, ale to se až tolik nepovedlo. Je to dobré, je to kvalitně natočené, ale až příliš se z toho ztrácí ta neutěšená atmosféra, která tomu místy velmi sluší. Je to ale moderní, je to dostatečně akční a v jistém smyslu i originální. Přesto zůstává filmem, který pro svůj humor hodně diváků odradí.
Hodnocení: 50 %
