Ghostkeeper
Kanada, 1981, 89 minut
Režie: Jim Makichuk
Scénář: Jim Makichuk a Doug MacLeod
Hrají:
Riva Spier (Jenny)
Murray Ord (Marty)
Sheri McFadden (Chrissy)
Georgie Collins (Ghostkeeper)
Horory v horách zase nejsou tak časté, ale sem tam se nějaký objeví. Většinou jsou založené na tom, že se člověk ztratí, anebo na tom, že je zde sám. A ono to funguje, protože je zde pocit klaustrofobie, anebo snaha přežít, která převáží všechno, co se zde děje. A pak je zde snímek „Ghostkeeper“, který se vydal tak trochu vlastní cestou a lehce spojuje oba prezentované náměty.
Rok po tom, co Stanley Kubrick vyděsil diváky snímkem „Osvícení“ – a za mě se to vyděšení skutečně podařilo – se Kanaďané rozhodli, že je na čase se podívat na podobné místo ještě jednou. Ano, i tentokrát je hlavním místem, kde se odehrává děj, zapomenutý hotel kdesi v horách, a i tentokrát tu bude nějaký ten správce, anebo spíš paní správcová, která má tajemství.
Do hotelu se spíše náhodou dostává malá skupinka lidí, která se zde snaží přečkat čas, dokud nebudou moct pokračovat. Samozřejmě, že to je jedna z těch zastávek, které vám změní život, pokud si jej vůbec dokážete udržet. Snímek „Ghostkeeper“ si jde vlastní cestou a místy je možné spíše než o hororu mluvit o bizarním psychologickém, skoro až halucinačním filmu. A nemyslím to nijak v dobrém.
Sledování snímku „Ghostkeeper“ je takovým zvláštním zážitkem, kdy vlastně skoro celou dobu čekáte, že k něčemu musí dojít, ale on film najednou skončí a vy si říkáte, že k ničemu moc nedošlo. Mělo to takovou divnou atmosféru, bylo to místy hodně teatrální, ale abyste si řekli, že to vlastně mělo smysl sledovat, že to celé k něčemu vedlo, to se se závěrečnými titulky nedostaví.
Kanadský hororový snímek „Ghostkeeper“ je spíše takovou zajímavostí, než aby se jednalo o skutečně dobrý film, protože z jeho průběhu budete spíše rozpačití. Je to škoda, protože prostor pro dobrou atmosféru zde byl a rozhodně bylo možné na diváka působit i trochu děsivě. Nakonec z toho ale vyšlo něco, co pořádně nevědělo, o co tomu šlo. Trochu promarněných 89 minut.
Hodnocení: 40 %
