Housebound (2014)

75%
Na Novém Zélandu na to ještě pořád mají a jsou děsiví i zábavní.

Housebound

Nový Zéland, 2014, 107 minut

 

Režie: Gerard Johnstone

Scénář: Gerard Johnstone

Hrají:

Morgana O'Reilly (Kylie Bucknell)

Rima Te Wiata (Miriam Bucknell)

Glen-Paul Waru (Amos)

Ross Harper (Graeme)

 

Vzhledem k tomu, že je film prezentován jako novozélandská hororová komedie, musel jsem automaticky nastražit uši. Něco podobného už tu bylo před více jak dvaceti lety a byla to v podání Petera Jacksona neskutečná bomba. Jenže člověk by prostě neměl srovnávat nesrovnatelné. Skutečně ale platí, že „Housebound“ je hororovou komedií, jen nečekejte nějaké gore orgie a až tak šílené nápady.

 Máme rádi svého ducha.

Hlavní postavou filmu „Housebound“ je Kylie, což není zrovna mladá žena, kterou je velmi snadné si oblíbit. Je to výtržnice, ale poslední akce se jí zrovna moc nepovedla. Nedostane se do vězení, tedy klasického, ale do vězení domácího, s takovým tím náramkem, který někoho upozorní, kdyby se vzdálila. Vrací se tak ke své matce, s kterou rozhodně nemá dobrý vztah. Jejich vztah je v podstatě založen na tom, že matka svou dceru miluje a zároveň se jí bojí, dceři je všechno ukradené a chce co nejdříve zmizet.

 Tohle bude strašidelné.

Jenže je tu problém. S domem, kde matka žije a dcera nedobrovolně trpí, je něco v nepořádku. Jako kdyby tu strašilo. Začínají se dít podivné věci a Kylie najednou přestává být tolik zaujatá tím, aby něco sabotovala nebo všechny kolem srala, ale snaží se zjistit, co se vlastně děje a kde se berou ty podivné zvuky, které se ozývají různě po domě. V tomhle směru je film velmi dobře napsaný a scénář je trochu komplikovanější, než by se na první pohled zdálo, což je jen dobře. Nenudí.

 Ticho, už to mám!

Různá odhalení, která jsou v závěru prezentována, jsou velmi dobrá a vytvářejí docela dobrou, děsivou atmosféru, která je ale trošku nabourávána humorem, jenž se zde projevuje. Jenže překvapivě to není na úkor filmu, ale v jeho prospěch, protože zde vtipy nevadí, ale tak nějak přímo plynou ze situace. Například scéna souboje v domě v závěru filmu je nesmírně přirozená a přitom děsivá i zábavná ve stejnou chvíli.

 Přesně důvod, proč je lepší se neotáčet.

„Housebound“ je naprosto jiný než snímky Petera Jacksona z počátku jeho kariéry, ale zároveň je to film, který pokračuje ve výborné tradici novozélandských hororů, které jsou zajímavé, jsou zábavné a jsou odlišné od jiných. Jdou si svou cestou, a to je moc dobře. V jejich případě se to rozhodně vyplatilo a snímek „Housebound“ je velmi milým překvapením, které je natočeno s velkou profesionalitou.

 

Hodnocení: 75 %

Hororové filmy (duchové, komedie)


Přidat komentář