Hysteria
Velká Británie, 1965, 85 minut
Režie: Freddie Francis
Scénář: Jimmy Sangster
Hrají:
Robert Webber (Chris Smith)
Anthony Newlands (Dr. Keller)
Jennifer Jayne (Gina McConnell)
Maurice Denham (Hemmings)
Nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že v 60. letech se Británie, a především pak studio Hammer, pyšnila neskutečným darem natočit skvělé atmosférické filmy, které byly dějově zajímavá, ale hlavně měly skvělou gradaci, která vás přiměla napjaté koukat až do samotného konce. Přesně tohle je také případ snímku „Hysteria“, který recenzuji dnes. Patří to k tomu lepšímu, co bylo ve své době natočeno.
Film nemá úplně originální zápletku, ale ten průběh za originální rozhodně považovat lze. Točí se to kolem toho, že se muž jednoho dne probudí a opravdu si toho moc nepamatuje. Neví, kým je, co se stalo, ani kdo je žena, kterou má na fotce u sebe. Až později zjišťuje, že by ta žena měla být mrtvá. Jenže... zdálo se mu to, nebo ženu skutečně spatřil chodit po městě?
Sama myšlenka toho, že člověk ztratí paměť a musí se zařadit do fungování, je docela děsivá, protože stačí jedno – aby vám někdo vložil do hlavy vzpomínku, kterou vlastně vůbec nemáte. Aby se vám někdo nějak představil, ale ve skutečnosti se jednalo o naprosto jinou osobu. Tohle je právě východisko, na které se snímek „Hysteria“ zaměřuje a jde mu to naprosto skvěle.
Ano, ten film je trochu televizní, je takový naivní, pokud se zabíjení týká, ale stejně si nemohu pomoct, funguje. Má to v sobě nádech hitchcockovského filmu, který vás ždímá až do konce, stejně tak ale trochu gotického hororu, kdy ale interiéry nejsou dostatečně pitoreskní, protože se to odehrává v relativně normálním bytě. Přesto na vás dolehne atmosféra šílenství, kdy ti tukani vás přivedou na pokraj zběsilosti. A to jen proto, že tam jsou.
„Hysteria“ je snímek, který skvěle pracuje s tím, co mu bylo dáno. Zápletka není originální, ale je vedena skvělým způsobem, kdy cítíte, jak moc šlo tvůrcům o to, aby vytvářeli napětí. To se jim podařilo skvěle a já jsem s výsledkem filmu velmi spokojený. Konec už je takový trochu jednoduchý a není správně úderný, ale nic to nemění na tom, že průběh je nejistý a sžíravý.
Hodnocení: 70 %
