Konkurîto
Japonsko, 2004, 90 minut
Režie: Hiromu Nakamura
Scénář: Jôji Atsumi a Hiroshi Kanno
Hrají:
Katsuya Kobayashi
Miki Komori
Masanori Machida
Kensuke Mano
Některé příběhy na vás dovedou zapůsobit., i když nechcete. Na některé příběhy se raději ani nechcete dívat, aby na vás nezapůsobily. Snímek „Konkurito“ je přesně jedním z takových. Jeho překlad do češtiny je „Beton“, což odkazuje na něco, jež je pointou celého příběhu a v podstatě se ve filmu ani moc nevyskytuje. Hlavně jde totiž ve filmu o něco jiného – o člověka. Ono jde vždycky o člověka.
Honza Vojtíšek už několikrát pronesl památnou větu. Budu jeho myšlenku parafrázovat: Je jedno, co je zrovna skutečným děsem v hororu, protože tím největším zlem je vždycky člověk sám. A když se podíváte na snímek jako „Konkurito“, musíte mu dát za pravdu. Člověk je skutečně zlo a přenáší tohle zlo na jiné, nevinné osoby. Když si uvědomíte, jaké podoby to zlo má – ne že může mít, ale má! – tak je vám z toho hodně smutno.
Příběh se točí kolem skupinky mladíků, kteří si užívají života hodně zvláštním způsobem. V podstatě by bylo možné hledat návaznost s chlapci z „Mechanického pomeranče“. Násilí je pro ně něco normálního, respektive zjišťují, že není až takový problém někomu ublížit. A jak postupně zkoušejí víc a víc, tak nakonec dojdou až tak daleko, že unesou jednu mladou dívku. Samozřejmě ne ze srandy, ale proto, aby ji znásilňovali, mlátili, no prostě dělali s ní všechno, co je napadne.
Film „Konkurito“ je natočen podle skutečné události, což samo o sobě není zárukou kvality, ale byl natočen tak, aby měl na diváka potřebný efekt. A to rozhodně není něco pěkného, na co by s dobře koukalo. Násilí zde není extra explicitní. Naopak, tvůrci se drží v pozadí. O to je výsledek horší. Dopadá na vás tíha toho, co dívka prožívá a je vám z toho hodně nepříjemně. Tohle je film, který vás donutí si uvědomit – zopakovat – že s lidstvem je něco hodně špatně.
Můžeme si namlouvat, že tohle jsou jen jedinci, kteří páchají zlo, že tohle je jenom film, jenže oni se tyhle věci stejně dějí i v reálu a denně je slyšíte ze zpráv, protože nic jiného ani zprávaře nezajímá. Zprávy se musí prodávat a násilí prodává dobře. Tenhle film se snaží alespoň trochu o pochopení toho, co se stalo a prezentuje bez obalu, jaké jsme zrůdy, aniž bychom si to v některých případech uvědomovali. Filmařsky to není dokonalé, ale výpověď snímku je pro mě silná.
Hodnocení: 70 %