Livid
Livide
Francie, 2011, 92 min
Režie: Alexandre Bustillo, Julien Maury
Scénář: Alexandre Bustillo, Julien Maury
Hrají:
Chloé Coulloud (Lucie)
Félix Moati (William)
Jérémy Kapone (Ben)
Catherine Jacob (Wilson)
Alexandre Bustillo a Julien Maury se před čtyřmi lety uvedli jako nadějná dvojka v rámci „nové francouzské horrorové vlny“ výtečným snímkem „Uvnitř“. A v „Livide“ dokazují, že francouzům zatím rozhodně nedošel dech. Rozhodně se ale odklonili od obvyklého zaměření moderního francouzského horroru; přesněji řečeno, odklonili se od zavedených norem žánru jako zatím snad nikdo jiný.
Pokud bych měl „Livide“ popsat pár slovy, použil bych nejspíše něco jako „naprostá fantasmagorie.“ Fantasmagorie je totiž přesně to slovo, které se divákovi dříve nebo později vplíži do hlavy s neodbytností kladiva a už zde zůstane. Ovšem rozhodně ne ve špatném slova smyslu. „Livide“ je bláznivý snímek, při jehož sledování musíte nutně zapomenout na všechny ostatní horrory. Nedá se s ničím porovnávat. Je to fantaskní pohádka, kde se pořád něco děje, vy nevíte co a ani se to nikdy nedozvíte. Tedy, „pohádka“ není přesným pojmem, byla by to totiž pořádně strašidelná pohádka.
Nejsem si jist, jestli má vůbec smysl popisovat děj, ale aspoň v první části děje se tvůrci snaží nějakou zápletku nastínit. Chloé Coulloud aka Lucie, hlavní hrdinka snímku s každým okem jinak barevným, je běžná mladá dívka, která se nechává zaučit jako domácí ošetřovatelka. Jedna pacientka, paní Jessel, leží v kómatu ve svém ohromném starém domě, odříznutém kdesi na venkově. Lucie se doslechne, že v domě by se měl ukrývat poklad a spolu se svým přítelem a ještě jedním kamárádem se rozhodnou poklad jedné noci najít.
Pak už jsou všechny popisy zavádějící, protože každý divák si v následujících událostech najde něco jiného. Plížení ve starém strašidelném domě plném vrzání a klepání je vcelku běžnou záležitostí, pozdější uzamčení všech únikových cest a zmizení komatózní paní Jessel ještě také působí konvenčně. Ovšem vycpaná baletka na klíček, živící se lidským masem, flashbacky do minulosti, levitace, místnost za zrcadlem, to už normální rozhodně není a končí zde doména logiky. Je jen na divákovi, zda se dokáže ponořit do fantaskního světa, který Bustillo a Maury vytvořili, nebo zda se na film bude dívat s chladným analytickým odstupem; pak ale musí film nutně odsoudit.
Za zmínku rozhodně stojí i občasný gore, který přichází nečekaně jako blesk z jasného nebe a je perfektně provedený. Aby ne, s krví mají tvůrci zcela jistě dostatek zkušeností již z „Uvnitř“. „Livide“ je výjmečným filmem nejen v žánru horroru. Bizarní, fantaskní, snový, s atmosférou hustou jako puding, skvělými herci, maskami, gore scénami a hudbou. Mohl bych například vytknout dialogy, ale kdoví, jestli občasná nelogičnost a připitomělost dialogů není záměrem tvůrců, který jsem jen nepochopil? Dle mého by si „Livide“ zasloužil plné hodnocení, ale ve srovnání s legendami jako „Osvícení“ nebo „Psycho“ musí mé nadšení trochu ustoupit.
