Michaela Burdová: Syn pekel - Vlčí krev
Vydalo nakladatelství Fragment, 2013, 299 Kč
Kniha „Syn Pekel: Vlčí krev“ mě příjemně překvapila v několika ohledech. Nejprve mě zaujal věk autorky, která, ač ročník 1989, už má za sebou 2 kompletní vydané ságy. Velké překvapení pro mě tkví hlavně v tom, že českou fantastiku příliš nesleduji a v poslední době mám vůbec v tomto žánru pořádné mezery. Michaela však napsala poměrně zajímavou a čtivou knihu, která je přístupná jak fanouškům fantasy, tak i těm, kteří se k ní tak často nedostanou.
„Vlčí krev“ je úvodní knihou menšího cyklu Syn pekel, který kombinuje v dnešní době poměrně zajímavé, respektive oblíbené motivy a žánry. Současný vlkodlačí boom se na knize projevil v tom dobrém i v tom horším. Asi každý bude v romantickém příběhu hledat ozvuky série Twilight, ale nutno říct, že autorka se s romantikou popasovala podle svého a těch skutečně srdceryvných momentů je zde minimum. Zaměřeno je tak na děj samotný, což je v případě fantasy jenom dobře.
Přesto budu mít výtku ke vztahu postav. Kdyby psal knihu muž, jsem přesvědčen o tom, že by kniha byla mnohem více sexy a více by se v ní projevila erotika. Mužský čtenář pak očekává intimní scény. Přiznám se, že jsem byl napjatý, jak je autorka zvládne, ale ona se jim v podstatě naprosto vyhnula. A tak jsou pasáže, které by mohly být o intimním sblížení postav v podstatě pouze sterilní. Není to výtka závažná, ale některá očekávání nemusí být naplněna. Od autorky jako od ženy jsem přece jen čekal trochu něžnější pojetí sbližovacích částí příběhu.
K fantasy ale mohu vytknout málo. Už po otevření knihy na Vás jukne krásně rozkreslená mapa autorkou vytvořeného světa, což jen podtrhuje skutečnost, že si Michaela s knihou vyhrála. Putování zavádí postavy do různých krajin, do různých prostředí, setkávají se s různými rasami, a to dodává příběhu ten správný náboj. Děj se posouvá stále dál i přesto, že smyslem první knihy je „pouze“ hledání jedné kytičky. Příběh se točí okolo malého množství postav, které Vám však dokážou přirůst k srdci, a proto se v jejich společnosti budete cítit dobře.
Nechci končit recenzi přímo negativně, ale měl bych ještě připomínku k samotnému vydání. Na mapě světa je jméno Welwetie, ale v knize je tato země několikrát přejmenována (záměna písmen nebo zbytečné zdvojení souhlásek). Jedná se vlastně jenom o nedostatečnou korekturu, ale malinko to kazí dojem. Jako kdyby autorka sama nevěděla, jak se její svět vlastně jmenuje. Podobně lepší korekturu by si zasloužila celá kniha, která je jinak ale ukázkou zajímavé, relativně drsné a čtivé české fantasy.
