Poslední kanibalové
Ultimo mondo cannibale
Itálie, 1977, 88 minut
Režie: Ruggero Deodato
Scénář: Tito Carpi, Gianfranco Clerici, Renzo Genta a Giorgio Carlo Rossi
Hrají:
Massimo Foschi (Robert Harper)
Me Me Lai (Pulan)
Ivan Rassimov (Rolf)
Sheik Razak Shikur (Charlie)
Ruggero Deodato se patrně nejvíce proslavil kontroverzním snímkem „Kanibalové“, který je ale nejdrsnější akorát proto, že se zde ukazuje zabíjení zvířat. Jinak je to celkem nuda. Je to samoúčelné, ale to se čekalo. Nevím, jestli zde byli i nějaké rádoby dokumentaristické záměry, aby se ukázalo, jak lidé žili, případně ještě dnes žijí mimo civilizaci, ale možné je všechno. Spíš se ale kloním k tomu, že Deodato chtěl skutečně jen šokovat. Jak se mu ale povedl snímek, který natočil ještě tři roky před filmem „Kanibalové“?
Ovlivněn snímkem „Kanibalové“ jsem čekal v podstatě to samé, jen ne až tak odvážné (rozuměj hnusné), protože jinak by se o snímku více mluvilo spolu s ostatními kanibalskými kusy. Nemluví se o něm tolik, ale po zhlédnutí si myslím, že je to škoda, protože ve srovnání s těmi skutečně „slavnými“ kanibalskými kusy je to film, na který se dá dívat nejen proto, že chcete vidět hnus, ale i proto, že to má celkem smysluplný příběh, stejně jako docela logické chování postav.
Horor „Poslední kanibalové“ vypráví příběh dvou mužů, kteří se živí tím, že hledají místa, kde by se mohla nacházet ropa. S malým letadlem letí do neobydlené oblasti v džungli, kde už byla jiná skupinka prospektorů, o kterých se dlouho nic neví. Nejspíš se ztratili. Jenže pravda je ještě trochu někde jinde. V džungli totiž řádí kanibalové, nebo minimálně divoký kmen, který bílé lidi zajímá a dívá se na ně jako na zajímavou atrakci, která by měla umět létat. Jednoduše řečeno, dva muži z výpravy jsou zajati a je pouze na libovůli divochů, jestli přežijí, anebo ne.
Co je na filmu jednoznačně pozitivní, to je skutečnost, že se opravdu snaží o nějaké zajímavé setkání mezi bílým člověkem a divochy. Ta konfrontace je místy trochu přitažená za vlasy, ale na druhou stranu zde jsou prvky, které se zdají smysluplné – snaha ukázat strádání, sílu člověka za každou cenu přežít, možnost spojení dvou civilizací, blížící se a propukající šílenství, schopnost si poradit, apod. Co už je jen na efekt, to jsou scény se zvířaty, kdy ty scény, kde se zvířata napadají mezi sebou, ani nejsou dílem Deodata, ale byla přidána v postprodukci.
Horor „Poslední kanibalové“ rozhodně není klasický kanibalský film v tom smyslu, že jde jen o ten hnus. Je zde i příběh, který je napínavý a který se dá sledovat, jen s tím rozdílem, že sem tam zavřete oči, když se zde zabíjí – většinou – zvíře. Jinak snímek ukazuje to, že někdy prostě musíme udělat skutečně hrůzné věci, pokud si chceme zachovat vlastní život. Není to dokonalé, to ani omylem, ale ve srovnání s podobnými kusy (např. „Kanibalové“) to přece jen silně vyčnívá.
Hodnocení: 65 %
