Robert E. Howard: Černý kámen
Beyond the Borders and other stories
Vydalo nakladatelství Laser, 2016, 199 Kč
Robert Erwin Howard je především známý jako autor fantasy, kdy jeho nejznámější postavou, která zanechala a stále zanechává nesmazatelnou stopu ve světové literatuře, ale vlastě i filmu a komiksu, je barbar Conan. Přesto byl Robert Erwin Howard multižánrovým autorem a nejen díky čilé korespondenci s Howardem Phillipsem Lovecraftem se zapsal do hororového žánru. My jsme se o tom mohli přesvědčit v povedené sbírce „Černý kámen“, která ukazuje Howardovy silné i slabé stránky.
Obyvatelé podhrobí
Hned první povídkou v knize Robert E. Howard ukazuje, že byl rozhodně čtivější než Lovecraft a také akčnější. Ne, určitě se nevyhýbá popisům, to zase ne, ale přidává do toho akci, přidává přímou řeč. Povídka se prostě dobře čte a má i dobrou pointu. Že je to dnes trochu očekávané na tom nic nemění.
Enlilův hlas
Akční rovina a dobrodružství prostě Robertu Erwinovi Howardovi seděly, a tak se není co divit, že to použil i v tomhle vyprávění o tom, jak se dvojice bílých mužů dostala do oblasti, kde objevili nečekaný kmen. Napínavé, i když je jasné, jak to dopadne, ale především akční s těmi správnými temnými obrysy.
Děti noci
Že se autor do jisté míry vyžíval v minulosti je celkem zřejmé v podstatě na jeho díle jako celku, tady je t také patrné, kdy na rozdíl od předchozí povídky nejde o vyprávění, ale o jakousi přímo zprostředkovanou vzpomínku. Začátek trochu nudný, ale pak dochází k zajímavému zlomu, jenž překvapí. Povídka má překvapivě pochmurný konec.
Černý kámen
Je vidět, že si Howard budoval vlastní temný svět, kdy povídky jsou navzájem provázané. Na povídkách „Děti noci“ a „Černý kámen“ je to patrné. Bohužel na „Černém kameni“ je trochu vidět, že i Howard měl svoje slabší chvilky, kdy první část je skvělá, napínavá v tom smyslu, co přijde, ale finále je překvapivě popisné s trochu nudí.
Netvor na střeše
Povídka opět navazuje a předchozí kdy jsou zde shodné odkazy, trochu více se rozvíjí to, co se dělo v „Černém kameni“, více se zaměřuje na mytologii okolo Amerického kontinentu, ale ty společné prvky jsou zřejmé. Tahle povídka je trochu údernější, kratší, i když pravda, ve svém finále nijak nepřekvapí.
Démon prstenu
Velmi povedený příběh o tom, jak má jeden chlapík na kahánku, protože ho jeho manželka chce podle všeho zabít. Tahle část, kdy vypráví, co se vlastně stalo, je velmi dobrá, lepší než finále této povídky, které už je takové troch provařené. Ve své době ale povídka mohla fungovat skvěle.
Dermodova zhouba
Krátké, stručné, celkem jednoduché, opět je vidět, že Howard si liboval v minulosti, ale rád vyprávěl příběhy, které nejsou současné. Tenhle je správně úderný. Ničím nepřekvapí, ale rozhodně ani nezklame.
Hrob mi nekopejte
Výborná povídka o tom, jak nějaký muž zemře a jeho přítel se svým známým mají vykonat jeho poslední přání. Je to v podstatě banální ale tahle povídka má tak skvělou atmosféru, až se člověk diví, že není Howard mnohem více znám jako hororový autor a obecně se spíše zmiňuje jako autor fantasy.
Aššurbanipalův plamen
Je to zajímavé, i když je v téhle povídce docela dost akce, přišla mi hodně popisná, alespoň ve srovnání s ostatními povídkami. A z toho důvodu mě nějak nebavila. Jako kdyby neměla tempo. Jen chvílemi dovedla opravdu strhnout.
Kobra ve snu
Krátká a úderná povídka, kdy je opět vidět, že Howard vyloženě nehraje na pointu, protože ta je jasná velmi záhy, ale daří se mu popsat zajímavou situaci a jednu hodně nepříjemnou noční můru, skoro jako kdyby se jednalo o variaci na klasiku „Jáma a kyvadlo“.
Nestvůrný kopytnatec
Na závěr příjemné béčko, které ukazuje Howarda jako autora, který měl parádní nápady odlehčený styl vyprávění, který dovedl strhnout. Je škoda, že v závěru je vše příliš vysvětlující a ztrácí se tempo, ale pořád Howard ukazuje, že měl dobré nápady a dovedl napsat dobrý horor. Ta béčková poloha mu skvěle seděla.
Kniha „Černý kámen“ je velmi povedenou sbírkou toho, co se dá nazvat lovecratovským hororem – ty prvky univerza jsou de patrn – ale přitom je to jiné než Lovecraft, je t čtivější, ale odlišnost je možné hledat především v tom, že si zde Howard udržel to, co ho dělalo zajímavým autorem a co ho bavilo. Jsou zde silní muž, kteří se nebojí sami postavit zlu, je zde fascinace dobrodružným žánrem a je zde i snaha čtenáře bavit, stejně jako v něm vyvolat hrůzu. Jistě, povídky zestárly, ale některé z nich pořád mají své kouzlo. Některé nápady prostě nedokáží výrazně zpráchnivět ani po letech. A Howard byl prostě dobrý vypravěč, jen někdy také moc popisný, moc vysvětlující.
Hodnocení: 70 %
