Smrt ve tmě
Don't Breathe
USA, 2016, 88 minut
Režie: Fede Alvarez
Scénář: Fede Alvarez a Rodo Sayagues
Hrají:
Stephen Lang (Slepý muž)
Jane Levy (Rocky)
Dylan Minnette (Alex)
Daniel Zovatto (Money)
Fede Alvarez ukázal, co mu jde skutečně dobře. Vzít poměrně jednoduchý nápad a udělat z něj atmosférickou jednohubku, která vás dovede zasáhnout až do morku kostí, a to díky skvěle budovaným scénám, kdy skutečně můžete cítit mrazení z toho, jak vám někdo přechází po hrobě. „Smrt ve tmě“ není snímek, který s sebou nese něco nového, ale je to snímek, který je prostě dobře natočený a dopadne na vás těžce jako kovadlina.
Jak jsem uvedl, příběh je jednoduchý. Skupina tří mladých lidí, kteří na tom nejsou finančně nijak skvěle, náhodou narazí na slepého muž. Řeknou si, že by bylo celkem snadné ho okrást, a tak se mu v noci vloupají do domu. Co by se mohlo stát, že jo? Ten chlap přece jen nic nevidí, tak jim nebude moc nebezpečný. Jenže to by to nesměl být Stephen Lang, který si zahrál válečného veterána.
Jeho postava skutečně je slepá, na tom není nic speciálního, ale jeho výcvik a jeho nenávist ho drží neustále ostražitého a schopného. Když se nadechuje, protože se mu zdá, že ucítil něco divného, už to samo s vámi dovede zakroutit, protože pochopíte, jak je ten člověk vlastně nebezpečný. A on je opravdu hodně nebezpečný. Dokáže se o sebe postarat, stejně jako o svůj domov, pokud je napaden.
I když to začalo jako heist snímek, nakonec se ukáže, že to je vlastně survival horor. Ale to není všechno, protože ve filmu čekají na diváky překvapení, která jsou spojena s tím, že náš veterán skutečně není jen tak obyčejný člověk. Tedy on je člověk, nemějte strach, není mimozemšťan, ale on má každý něco, co skrývá před zraky lidí. Tady je to naplno využito a vy si budete říkat, že už nešlo vymyslet moc víc, aby to bylo tak úderné a stále zajímavé.
Snímek „Smrt ve tmě“ ale přece jen doplácí na to, jak je zápletka jednoduchá, protože ke konci už se rozmělňuje a neustále natahování toho, kdy má příběh vlastně skončit, trochu dojem kazí. Jednoduše řečeno: Dokud se děj odehrává v domě, je to dobré, jakmile se dostanou postavy ven, už je to trochu moc klišovité a vy jen čekáte, kdy skutečně dojde k té poslední scéně.
Hodnocení: 70 %
