The Chainletter Massacre
Vytvořilo studio Alpaca Team v roce 2013
Těžko říct, kdo z malého, nezávislého týmu vývojářů v daleké Brazílii si na ně vzpomněl, ale podstatu těchto dopisů, nebo emailů, se mu podařilo vystihnout skutečně dokonale. Hra nabádala k rozeslání obsahu dalším osobám a většinou svoji naléhavost podpořila i ukázkami extrémních nehod, jaké staly někomu, kdo pokynu neuposlechl. Pokud měl člověk už dost rozumu, maximálně se pousmál a na dopis zapomněl. Jenže Derek Freake, hlavní hrdina "The Chainletter Massacre" má ten problém, že výhrůžky v dopise nejsou bez následků.
Můžete se rozhodnout jen dvěma způsoby - buď emaily ignorovat, anebo přistoupit na požadavky odesílatele. Žádná z těchto možností však není ideální, jak Derek záhy pozná. Jeho přátelé po obdržení emailu za podivných okolností zahynou a navíc když se vrací z práce domů, nachází v něm víc a víc příšerných stvoření. Jak dlouho se jim dokáže vyhýbat a jak dlouho zůstane příčetný, než ho dostanou?
Autorem hry je indie studio Alpaca Team. Projekt vytvořilo v rámci 72-hodinové seance "Pack of Horrors", jíž se loňského července účastnilo 8 developerských týmů z nezávislé brazilské scény. Už vzhledem k těmto okolnostem nemůžete od hry očekávat víc, než kolik se dá za tři dny stihnout. Velice jenoduchý princip má dvě části. Ráno prohlížíte v počítači nové zprávy a rozhodujete se, kterému nešťastníkovi přepošlete řetězový dopis, večer po práci se zase pokoušíte dostat do postele dřív, než Dereka něco sežere.
Dobové šílenství s těmito dopisy doplnili autoři o odpovídající herní prostředí v jakési parafrázi na staré Gameboye. Kdo si pamatuje, asi hned pozná tradiční černo-zelenou obrazovku s mamutími pixely. Hra se skládá jen z několika málo scén, z Derekova bytu, close-up záběru na jeho obličej, na obrazovku počítače s emaily a na několik pixelových ilustrací.
Dojem projektu z devadesátých let dotváří hudba, nebo spíš jednoduché 8-bitové melodie a zvukové efekty. Soundtrack se změní podle denního období, například když Derek přijde domů a má pocit, že něco není v pořádku, stává se hudba nervní, chaotická a vplouvají do ní náhodné tóny, aby rozhodily harmonii. Bohužel se tvůrci audia nepovedlo překonat velice tenkou hranici mezi doprovodem, který dotváří atmosféry, a takovým, který snadno začne lézt na nervy a kdy je už nepříjemné opakované zvuky snášet (sama jsem si hudbu stáhla na minimální hlasitost).
"The Chainletter Massacre" by prospělo víc zatlačit na tempo. Po třetím dni se už celý princip příliš opakuje a přestává být zábavný, i když se autoři snažili spoustu invence uplatnit při vymýšlení obsahu dopisů, které vyhrožují krvavými kulty i pomstou duchů, nebo mimozemšťanů (!). Ty jsou spolu s designem hry asi největší devízou, s níž by mohli autoři pracovat i dál, pokud by chtěli do projektu investovat víc času a posunout ho na vyšší úroveň.
Systémové požadavky:
Adobe Flash Player
