Vapour
Vydaly Skobbejak Games v roce 2013
Po svém, to znamená, že si autoři chtěli vyzkoušet na své prvotině co nejvíc různých přístupů - FPS, atmosférický horor, plnění úkolů a sbírání předmětů, i princip "uteč nebo zemřeš". Je to sice mišmaš, ale dobře stravitelný, neboť všechno dohromady svazuje rychlost a intenzita, do které hra rychle vtáhne. Na nervy napjaté jako kšandy navíc zabrnká, že nemáte jedinou možnost postup uložit. Je to kruté a frustrující, jenže tvůrci věděli přesně, že to tak chtějí.
"Vapour" je projekt, který se neustále rozvíjí. Zatímco tato recenze se věnuje prototypu s pořadovým číslem 2, ve studiu už finišují první epizodu z placené verze, která bude mít rozsáhlejší prostředí, ale také lépe vykonstruovaný příběh. Což je dost zásadní krok, neboť v prototypu jste se o tom, co se děje, nedozvěděli zhola nic a museli se spolehnout na to, že barevná světla v mlze skutečně fungují jako navigační body majáku v rozbouřeném moři.
Hra běží na enginu Unity, což spolehlivě zajišťuje bezchybnou funkčnost základních herních prvků. Prostředí působí věrohodně, především všudypřítomná mlha, která je tak hustá, že se jí sotva protáhnou paprsky světel. Ta vedou k loučím, k ohništím založených na lidských lebkách, k magické kouli, s níž se lze bránit, i k různým bonusům. Ztracené životy dobíjejí zářící trojchapadlové předměty. Doporučuji je sbírat neustále, neboť tu není žádná HUD a stav zdraví lze jen odhadovat. U ohnišť se občas vyskytují jednoslovné příkazy, které však jsou tak stručné a neprůhledné, jak to jen jde.
Že postava dostane do ruky zbraň samozřejmě indikuje, že taky narazí na nějaké nepříjemné překážky. Nazvěme je malé překážky a velké překážky. Ty malé se snaží hrdinu zpomalit a ubrat mu nějaký ten život, zato ty velké směřují k přímé likvidaci. Aby nebyl únik před úhlavním nepřítelem tak jednoduchý, v jeho přítomnosti mysl postavy zahltí vize rozkládajících těl a hořících duší. Tyto animované části jsou nejen pekelné co se týká jejich obsahu, ale hlavně komplikují šance na útěk, protože když obrazovka začne zvracet ďábelské vize, nepohnete se z místa ani o píď. Čím je nepřítel blíž, tím se stávají intenzivnější a hráč bezmocnější.
Jak už bylo řečeno výše, základním náladotvorným prvkem je mlha, do které je zahalené okolí. Ambientní zvuky ji pak jen doplňují o skřeky žab a bzučení hmyzu v trávě, přičemž je efekt posílený podkreslující dramatickou hudbou a nervními pazvuky, které doprovázejí animované pasáže. Tato verze neměla žádný dabing, ale v té ostré se už nejspíš objeví.
Na dvoučlenný tým, který do "Vapouru" investoval sedm měsíců, není výsledek vůbec špatný. Hra běží čistě a nikde neunikla žádná podstatná chyba, která by zničila výsledný dojem. Souboje fungují bez zádrhelů a grafika, i když má daleko k dokonalosti, naprosto splňuje svůj účel.
Pokud máte rádi divné a experimentující hry a zároveň si užíváte masochisticky stres, frustraci a napětí, pak si klidně vyhraďte jeden večer na "Vapour" a zkuste co nejdéle přežít.
