4D Man
USA, 1959, 85 minut
Režie: Irvin S. Yeaworth Jr.
Scénář: Theodore Simonson, Cy Chermak a Jack H. Harris
Hrají:
Robert Lansing (Dr. Scott Nelson)
Lee Meriwether (Linda Davis)
James Congdon (Dr. Tony Nelson)
Robert Strauss (Roy Parker)
Snímek „4D Man“ je jeden z těch starších filmů, kde vás nedokáže nadchnout to, jaký příběh je zde vyprávěn, ale chcete se na něj podívat proto, jak je film natočen, protože tohle je film, kde by mohla být zajímavá triková stránka. A tohle se se sledováním snímku „4D Man“ potvrzuje, protože jsou zde na svou dobu velmi dobré triky, které sice hrají na klasické prolínání, ale ono pořád funguje.
Scott Nelson (Robert Lansing) a Tony Nelson (James Congdon) jsou bratři, navíc výzkumníci, kteří pracují na celkem zajímavém experimentu. Možná jsou schopni přijít s technologií, díky které by byl jeden předmět schopen projít druhým, aniž by došlo k narušení byť jen jednoho z těchto předmětů. To by byl objev, který skutečně upoutá pozornost.
Jenže to by nesmělo dojít k tomu, že se Scott rozhodne, že je skvělý nápad otestovat technologii na sobě. To také provede a skutečně, dostává se do čtvrté dimenze, což je právě to, co mu umožňuje procházet jinými předměty. Jen je tu jeden problém – jakmile tuhle schopnost začne trochu používat, projevují se u něj vedlejší účinky – jeho tělo začíná rychle stárnout.
Asi není překvapením, že vykoupením z tohoto stárnutí je vražda jiného člověka. To mu dává naději, že bude dál žít, že nebude stárnout. A tím se dostáváme k tomu, že nám tu krystalizuje záporák, kterého je potřeba odstranit. Jak jsem napsal, tohle je příběh, který není nijak překvapivý, inspiroval se takovými díly jako jsou „Podivuhodný případ doktora Jekylla a pana Hyda“ anebo „Neviditelný muž“.
Silnou stránkou amerického filmu „4D Man“ je stránka triková, která se skutečně povedla. V jednoduchosti je síla, řekli si tvůrci, a přesně tak pojali tvorbu tohoto filmu. A vyplatilo se to. Scény vypadají i po šedesáti letech dobře a osobně bych na nich nic neměnil. „4D Man“ je jednoduše spíše sci-fi než horor, na který se rád podívám především pro tu zvláštní nostalgii, kterou v sobě má.
Hodnocení: 60 %
