The Severed Arm
USA, 1973, 91 minut
Režie: Tom Alderman
Scénář: Tom Alderman
Hrají: Deborah Walley, Paul Carr, David G. Cannon
Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, spáleninu za spáleninu, modřinu za modřinu, jizvu za jizvu. Tak se praví v knize „Exodus“, i když známé se staly hlavně ty první dvě části lidského těla. Snímek „The Severed Arm“ si ale bere na paškál tu třetí část. Ano, ruku za ruku“ je rozhodně možné na tenhle film vztáhnout v dokonale doslovném znění. I název napovídá.
Anglický název „The Severed Arm“ by se dal přeložit jako „oddělená ruka“, případně také jako „odseknutá ruka“, což je v obou případech sousloví, které k dění ve filmu sedí dokonale. Nejedná se o žádnou metaforu, skutečně jde o to, že byla od člověka oddělena jeho ruka. A to nikoli jen v jednom případě ale rovnou v případech několika. Ne, „The Severed Arm“ není zrovna moc milý film.
Několik dělníků bylo zasypáno v dole a vypadalo to na to, že si zde docela dlouho pobudou. A vzhledem k tomu, že doly většinou nejsou vybaveny kuchyňkou, ledničkou nebo obchodem s potravinami, rychle si uvědomili, že jim začne docházet jídlo. Jeden z horníků na tom byl špatně, vypadalo to, že mu stejně budou muset amputovat ruku. A tak mu ji kolegové z hladu usekli.
Tohle rozhodně není něco, na co se snadno zapomene. Je z toho trauma, navíc je člověk doživotně poznamenán. Jenže ve chvíli, kdy jsou zase všichni na svobodě, začíná se naplňovat to, co bylo řečeno v úvodu mé recenze – ruka za ruku. Ano, někdo jednotlivé horníky, ty s oběma rukama, vyhledává, aby je o jeden jejich úd připravil. A nebude to hezký pohled.
Americký snímek „The Severed Arm“ je vlastně takovým revenge flickem, kde jde o to, že se někdo mstí na lidech, kteří něco provedli. Je otázkou, zda je to ten, kdo byl postižen, anebo jej mstí někdo jiný Nemůžu si ale pomoct, mě tohle bavilo a užíval jsem si parádní zvukovou, ani ne tak hudební složku, snahu vytvářet atmosféru a jakousi urputnost, kterou na nás film naléhá. Za mě to funguje dobře. I trikově.
Hodnocení: 70 %
