A. J. Molloy: Jmenuji se X

30%
"Jmenuji se X" aneb jak to dopadne, když si myslíte, že jste do ruky dostali erotický thriller, ale ono je to zatím čtení jen trochu opepřené sexem.

A. J. Molloy: Jmenuji se X

The Story of X

Vydalo nakladatelství Fragment, 2013, 279 Kč

Obálka knihy Jmenuji se X.

Přiznám se, že tady jsme se kniha a já trochu minuli, a to hlavně v očekáváních. Když jsem četl anotaci k románu „Jmenuji se X“, čekal jsem erotický thriller, což byl velký omyl. Do ruky se mi totiž dostala červená knihovna, a to se vším všudy. Jediné, co ji ozvláštňuje, je skutečnost, že se zde více provozuje sex a celkem se používají i drsná slova. Je to jen na efekt, jiný smysl to nemá. „Padesát odstínů“ holt určuje nový směr. Komerčně úspěšný, ale literárně naprosto prázdný.

Kniha a já jsme se skutečně minuli. Tohle je potřeba zdůraznit, protože už po dvou třech kapitolách jsem pochopil, že „Jmenuji se X“ je něco, co se mi prostě nemůže líbit. Tohle je základní problém, takže recenze bude jistě subjektivnější než jindy, ale já jsem prostě při čtení knihy trpěl. A donutit se dočíst takovou knihu je docela náročné. Snažil jsem se tam najít prvky, které by se mi líbily, které by mě zaujaly, ale autorka je hned zabila nelogickým chováním hlavní postavy, nesmyslnými zvraty v zápletce a vůbec divným pojetím. Je tohle podoba současného romantického/erotického románu? Jestli ano, tak je mi z toho docela smutno.

Základní zápletka není špatná, alespoň primární východisko. Američanka, studentka, odjíždí do Itálie, aby zde psala svou diplomovou práci o mafii. Jenže její hlavní cíl je si užívat. To se jí poštěstí docela brzy, protože potkává dokonalého muže, bohatého, krásného, smyslného, krásného a ještě jednou krásného, který je jí unešen, i když se trochu vykrucuje. Jenže v pohodě, ono to klapne. X, jak se hlavní postava jmenuje a je podivně přepisována jako Ixka, je navíc přitahována tajemstvím, které Mark Roscarrick, její tajemný muž, má. A pak chce prostě sex. Co si budeme namlouvat. Ixka je nadržená mladá Američanka, která chce sex, ale sem tam pronese větu, že vlastně ne, že by neměla. V knize je sice více méně popisovaná jako nymfomanka, která si libuje v lehčím sadomaso, ale to je v pohodě, protože Marka strašně miluje.

Kniha je trochu thrillerem, ale jen v tom smyslu, že do vztahu vstupují nějaká tajemství, nějaké ty lži a hodně se zde dbá na mystéria. Jedná se o rituály spojené se sexualitou a chtíčem, které Ixka nejprve odmítne, ale velmi brzy zjistí, že se jí to vlastně líbí. Je zkažená? Není zkažená? Věčná otázka, která se pořád opakuje, ale naprosto bez smyslu, protože Ixka vlastně nic neřeší a nevyřeší, a když už, tak způsobem naprosto neadekvátním. Je to postava, která chce mít vývoj, ale vlastně stojí na místě, unášená chtíčem. Nevím, možná jsem moc racionální člověk, abych to pochopil, ale její pobláznění je spíš šílenství, což se projevuje i naprosto bezbřehou snahou nechat se zabít.

Od románu jsem si sliboval, že bude krásně vykreslovat Neapol a další kouty Itálie, ale většinu čtení jsem měl pocit, že autorka trochu brouzdala v Googlu, sledovala město na Street View a pak napsala román, jako kdyby tam byla. A možná tam i byla, ale rozhodně to nijak zásadně nevyužila. Hodně se zde dá na názvy památek, ale nějaké krásné popisy, to ne. Ty si můžete sami najít na internetu. Obecně jména a značky oblečení a kosmetiky, to je něco strašně důležité, protože ty jsou zde zmiňovány s důležitým akcentem. Ano, tohle není román pro pánské osazenstvo.

No dobře, je zde ještě ten sex. Sexuální scény jsou celkem explicitní, více méně, ale začnou být nuda. A to už je hodně smutné. Autorka se snažila trochu narušit rytmus čtení, a to sprostými slovy, která se objevují právě pouze v částech, kde jde o sex. Vyznívá to vulgárně, nuceně, jen jako efekt, kterým chtěla autorka dosáhnout živočišnosti, udělat sex divočejší. Není takový. Je to porno v literární podobě, sem tam s nějakým nápadem, ale bez duše. Ten vztah mezi oběma hlavními hrdiny je jen živočišný, i když to má vypadat jinak.

Mohlo by toho být ještě hodně, co by se dalo vytknout, nejvíc asi nesmyslně se chovající hlavní postava, která jedná naprosto hloupě, ale asi nemá cenu dál kopat do vyfouknutého míče. Jsem si jistý, že zde budou čtenáři, respektive čtenářky, kterým se bude kniha líbit, ale tohle je jen kalkul, který staví na úspěchu „erotických thrillerů“. Docela by mě zajímalo, jestli je „Padesát odstínů“ stejně plochých jako tato kniha. Docela mě i zarazilo, že sama autorka zde vystupuje pod pseudonymem. Jako kdyby se sama za knihu styděla a nechtěla si zkazit údajně úspěšnou kariéru.

 

Hodnocení: 30 %

Hororové knihy (vrazi)


Přidat komentář