A Taste of Blood
USA, 1967, 117 minut
Režie: Herschell Gordon Lewis
Scénář: Donald Stanford
Hrají:
Bill Rogers (John Stone)
Elizabeth Wilkinson (Helene Stone)
William Kerwin (Dr. Hank Tyson)
Lawrence Tobin (Crane)
Z obrázků jsem měl nejprve pocit, že se bude jednat o nějaký starší slasher, ale z názvu mě přece jen mohlo napadnout, o čem vlastně snímek „A Taste of Blood“ bude. Herschell Gordon Lewis se rozhodl, že si natočí vlastní verzi „Draculy“, což v podstatě znamená, že nechá základní legendu, ale natočí ji svým špatným, ale velmi rozpoznatelným stylem, který dá vyniknout otřesným hercům.
Herschell Gordon Lewis je známý tím, že se se svými filmy příliš nepáral ve smyslu herecké kvality, což je nesmírně patrné i na tomto snímku, kde první hodinu v podstatě nejde o nic, než o herecké výkony, které jsou skutečně tristní. Nechcete se na tyhle herce koukat, protože prostě nejsou dobří. Ale snímek vám nedává jinou variantu, musíte to snést až do konce. Překvapivě se to dá.
V hlavní roli je John Stone, což je úspěšný businessman. Není to zrovna chlápek k pomilování, ale ani záporná postava, alespoň z počátku, prostě je to takový ten snobský týpek, který si dopřává dobré věci, a tak je celý natěšený, když dostane skutečně speciální láhev alkoholu, snad nějaké sherry nebo likéru, který má vyloženě unikátní obsah. Je v něm totiž trochu Draculovy krve.
Vzhledem k názvu – česky „Chuť krve“ – se dá očekávat, že když se Stone napije drinku s příměsí upíří krve, bude to na něj mít neblahé následky, a to hlavně v tom smyslu, že se sám stane upírem. K tomu skutečně dochází a on se stává nebezpečným svému okolí. Navíc se ještě zajímavé mění, kdy je trochu namaskován domodra, což mu skutečně dodává docela děsivý zjev, který je navíc spojený i s kamerou a způsobem, jak jsou jednotlivé útoky natáčeny. V tom se Herschell a jeho kameraman Andy Romanoff docela vyřádili, a to myslím pozitivně.
„A Taste of Blood“ je bohužel scenáristicky neskutečně plochý a hlavně roztahaný film, který vychází z klasické legendy o Draculovi, ale to, co zabere v legendárním příběhu ve filmu tak maximálně půl hodiny, je tady roztaháno na dvě hodiny, což je prostě neúnosné. Ale je to škoda, protože tady se Herschellovi docela daří vzbuzovat i hrůzu a ta zabití nejsou jen odfláknutá.
Hodnocení: 50 %
