Abe Sapien: The Devil Does Not Jest
Vydalo nakladatelství Dark Horse, dvoudílná minisérie, září a říjen 2011
Scénář: Mike Mignola a John Arcudi
Kresba: James Harren
Kolorování: Dave Stewart
Abe Sapien je jednou z nejoblíbenějších postav, které se kdy postavily po bok Hellboye. Jeho krása je v tom, že je tak jiný a zároveň v mnoha ohledech lepší než my, lidé. Do týmu paranormálních vyšetřovatelů sedí dokonale, je určitým protipólem k energetické a nestálé Liz Sherman a Hellboyovi, který všechno řeší silou. Nutno říct, že některé příběhy ale prostě nejsou tak zajímavé, jak by se od Hellboyova universa očekávalo. Pro mě je „The Devil Does Not Jest“ jedním z nich. Název této minisérie by bylo možné přeložit jako „Ďábel nežertuje“.
O příběh se – klasicky – postaral Mike Mignola, tentokrát mu pomohl ještě John Arcudi, kterého můžeme znát i z našeho překladového trhu, protože se podílel na komiksech „Vetřelci Omnibus 1 až 4“, „Maska Omnibus 2“ a Terminátor Omnibus 1. Není to rozhodně žádný nováček, a tak mě trošku zamrzelo, že ten příběh není trošku zajímavější. Docela bych ale chtěl vidět, jak vypadá spolupráce na scénáři. Vzhledem k tomu, že Mike bude z těch lidí, kteří potřebují být zahrnutí do všech příběhů, které vycházejí z jeho díla, myslím si, že on prostě dodá nápad, základní osnovu příběhu, a John Arcudi – nebo kdokoli jiný – příběh rozpracuje do skutečného scénáře. Sám Mike se mnohokrát přiznal, že scénáře nepíše, že má prostě jen základní nástin příběhu a popis scén.
John Arcudi s Mikem zvládli svou práci obstojně. Příběh má svoje základy, má nevinný začátek, postupnou gradaci, která je utnuta v přesně ten správný moment, aby se čtenář po přečtení prvního dílu mohl těšit na druhý, ale když se to vezme kolem a kolem, příběh prostě nevybočuje ze standardu. Vzhledem k tomu, že v komiksu vystupuje i Hellboy, který je už nějaký ten měsíc po smrti, nemluvě o tom, že Bruttenholm je mrtvý dávno, „Abe Sapien: The Devil Does Not Jest“ popisuje události – konkrétně jeden specifický případ –, které se staly již na jaře roku 1985.
To si tak jednou Abe Sapien četl ve svých knihách, když k němu přišel Salvatore, jeden z členů Ú.P.V.O., aby mu sdělil, že mají stopu k tomu, co se asi stalo s Van Laerem, jedním z autorů, které má Abe vystavené ve své knihovničce. Abe má zájem na případu a pouští se do něj sám, co by se mu přece mohlo stát. Ve chvíli, kdy vstupuje do domu, kde Van Laer a jeho potomci žili, i my jako čtenáři vstupujeme do klasického lovecraftovského příběhu. Děsivého, temného, monstrózního a neutěšeného. Někdy se prostě nevyplácí, když se člověk snaží vyvolat démona. Ten démon tu může zůstat.
Děj je kresbou Jamese Harrena příjemně pokroucený, v některých momentech kyklopovský přesně tak, jak si člověk představuje místa, která popisoval H. P. Lovecraft. Jeho linka je velmi široká, což v některých případech vede k tomu, že detaily jsou odsunuty do pozadí. V některých momentech je patrné, že se Harren – který je mimochodem ročník 1986! – snažil hodně zalíbit Mignolově stylu, ale povětšinou si drží svá specifika a odlišuje se od klasického hellboyovského standardu, i když jeho pojetí do tohoto univerza zapadá. „Abe Sapien: The Devil Does Not Jest“ není nejlepším příběhem, ale přesto je dostatečně dobrým na to, aby vám stál za přečtení. Navíc finále je skvěle okořeněno výtečným Hellboyovým humorem.
Hodnocení: 70%
.jpg)
