Amityville 1992
Amityville 1992: It's About Time
USA, 1992, 95 minut
Režie: Tony Randel
Scénář: John G. Jones, Christopher DeFaria a Antonio Toro podle knihy Johna G. Jonese
Hrají:
Stephen Macht (Jacob Sterling)
Shawn Weatherly (Andrea Livingston)
Megan Ward (Lisa Sterling)
Damon Martin (Rusty Sterling)
Pokračujeme v krasojízdě po špatných hororech v rámci série „Amityville“. To, že série nemá žádnou návaznost a jenom se na sebe vrší různé filmy, které chtějí vyděsit nějakým strašidelným domem, na to už jsme si docela zvykli. To, že se tvůrci už poněkolikáté v řadě, vlastně po čtvrté naprosto vykašlali na nějakou snahu o kvalitu, to už se tak snadno odpustit nedá. Co naděláte, jestli chci tuhle sérii dokoukat, musím vzít zavděk i tímhle brakem.
Pokud jsme měli díl, kde se zlo skrývalo v lampě, tak tentokrát se podíváme do domu, kam se hrůza dostane prostřednictvím krbových hodin. Ano, tím se hned vysvětluje, proč se snímek jmenuje tak, jak se jmenuje. Není to o tom, že je na čase zemřít, i když i to je někdy nezbytné, ale jde o to, že se zlo šíří v hodinách. Anebo alespoň prostřednictvím hodin. Takhle to dopadne, když chce otec od rodiny přivést dárek z obchodní cesty.
Snímek má pak ještě jednu důležitou událost, a to tu, že je otec od rodiny, která úplně nefunguje, napaden psem a zle pokousán, což vede k tomu, že musí zůstat doma. Žena se o něj stará, děti na něj celkem kašlou, ale co je hlavní, to jsou nadpřirozené události, k nimž začíná docházet. Ono i napadení psem bylo zvláštní, protože to jinak byl přece velmi mírumilovný tvor.
Pokračuje se sledem jednotlivých scén, které jsou propojené, nebo nejsou propojené, primárně jde prostě jen o to, aby se dělo něco děsivého, což se místy celkem daří. Na druhou stranu nemá děs nějaké zakořenění, budují se zde hrůzy, které nemají s děním předchozích filmů nic společného, prostě se jen vymýšlí, co by ještě mohlo být děsivé a pak se do toho šoupne nějaké odhalení, které není až tak překvapivé.
Horor „Amityville 1992“, ač byl natočen podle knihy, tak bych ani neměl zájem tuto knihu číst, protože si nemyslím, že by mohla být až tak zajímavá a zábavná. Nebo děsivá. On zde potenciál nějakých scén je, ale celkově mi to přišlo slabé. Ty hodiny jako děsivý prvek jsou směšné, protože takhle by se prostě mohlo postupovat celým obývákem a jednotlivé díly by mohly být založeny na tom, že děs způsobuje jiný kus. Však ono to tak v podstatě je. Série pokračuje ve své slabé linii.
Hodnocení: 30 %
