Attonitas
Slovensko, 2012, 94 minut
Režie: Jaroslav Mottl
Scénář: Jaroslav Mottl
Hrají:
Petra Blesáková
Peter Brajercík
Michal János
Gabriela Marcinková
Slovenský horor také nemá žádnou silnou tradici, možná je ho ještě méně než toho českého, i když asi záleží na úhlu pohledu a na tom, že si možná až moc přivlastňujeme Juraje Herze. Na druhou stranu, mnozí z nás berou stále Českou republiku a Slovensko jako jednotnou zemi, která má jen rozdělené hranice. A jinou měnu. A trochu jiný jazyk, ale ten jsme měli jiný vždycky. Proto je dobře, že i v Česku, i na Slovensku horory vznikají a já mám skoro pocit, že poslední tak tři čtyři roky jim přejí skutečně hodně. Samozřejmě, primárně na amatérské úrovni.
Found footage žánr je sám o sobě určený primárně pro amatéry, protože i vznikl jako žánr, který je pro natáčení nesmírně levný a většinou je zde předpoklad, že se na takovém filmu nebude finančně tratit. I tak mě ale překvapilo, že se na Slovensku natočil právě found footage horor. V první řadě proto, že tady opravdu nemá tradici, což je zase dobře, že se zde nějaká zakládá, ve druhé řadě ale proto, že found footage už byl před deseti lety vyčpělý. Pravda, o to víc snímků tohoto ražení dnes obecně vzniká.
Na slovenském sídlišti je v kostele nalezena ohořelá mrtvola. Tělo není identifikováno, ale mladá dívka je přesvědčená o tom, že je to její expřítel, kterého nemůže sehnat. Společně s kamarádem a kamerou se vydávají na místo, kde k upálení došlo, a natočí něco, co je děsivé jen proto, že ona u toho docela vřeští. S kamarády se rozhodnou, že se tam vrátí, samozřejmě v noci, a natočí, co se tam děje. Neví, jestli je tam něco nadpřirozeného, stejně jako neví, co zamýšlí každý z jejich party.
Právě ta nejistota toho, co se děje, kdo to nastražil a jaké to bude mít následky, je asi nejzajímavějším prvkem filmu, který ale v tomhle směru není nijak originální. Ano, je zde základní příběh, což je hodně dobře, jednotlivé prvky jsou však koncentrací toho, co už bylo v žánru natočeno. Ničím nepřekvapí a v některých momentech se může celkem snadno stát, že prostě nudí. Hlavně v první polovině tu chybí nějaký náboj, který by mě opravdu dostal. Jednotlivé twisty vás pak alespoň trochu probudí.
Honza Vojtíšek to řekl na plnou hubu, já si dovolím být mírnější a přece jen trochu pochválit to, že se o film někdo pokusil, že tu jsou momenty, které jsou alespoň trochu nápadité a je vidět, že scénář nějaký byl, alespoň rámcový. To, že ze začátku je to jen směsice skoro nesouvisejících záběrů z různých kamer, je jedna věc, bohužel neoriginalita a vyčpělost žánru to ubíjejí ještě víc. Když vidíte jeden found footage horor, jako kdybyste viděli všechny. Tak to prostě je. A já se přiznám, že mě už taky nijak závratně nebaví poslouchat, jak postavy nahlas dýchají.
Hodnocení: 40 %
