Blood Song
USA, 1982, 89 minut
Režie: Alan J. Levi
Scénář: James Fargo, Frank Avianca, Lenny Montana, Joseph M. Shink a George Hart
Hrají:
Donna Wilkes (Marion)
Richard Jaeckel (Frank Hauser)
Antoinette Bower (Bea)
Dane Clark (Šerif Gibbons)
Mám tyhle starší slashery rád, i když se už nedochovala pořádná kopie, která by byla skutečně kvalitní. Tedy alespoň v případě snímku „Blood Song“ se mi nepodařilo najít kopii, která by byla skutečně dobrá a kde by nebylo všechno takové zrnité. Ale tak je jasné, že digitalizaci a remastrování se některé filmy vyhnou, protože prostě zapadnou a nikdo si s nimi – snad kromě původních tvůrců – moc velkou práci dávat nebude.
„Blood Song“ je slasher velmi klasického ražení, a to i díky zasazení do 80. let, kde se točily prostě nejlepší slashery. V rámci širšího pohledu na jednotlivé dekády. Jasně, i v 90. letech je ale možné najít filmy, které rozhodně stojí za pozornost. „Blood Song“ ale patří do starší éry, která skutečně slasheru přála a natáčelo se ho hodně a bylo ho díky tomu i dost neoriginálního.
Snímek „Blood Song“ není výjimkou. Jeho premisa je vlastně hodně jednoduchá. Je tu jeden šílenec, který si tak cestuje z místa na místo a hraje na flétnu jednu jedinou písničku, čímž točí každého, s kým se setká. A to ještě jeho společníci a společnice ani netuší, že to je magor, který utekl z ústavu pro choromyslné. Navíc je to magor, který je skutečně nebezpečný a nebojí se zabíjet.
A to je vlastně celé To je to hlavní, co se dá o snímku „Blood Song“ říct. Jde už jen o to, jestli bude zabíjení celkem nápadité, nebo jestli to herci zvládnou utáhnout. A za mě musím říct, že se jim to povedlo. Alespoň dost na to, abych snímek „Blood Song“ hodnotil takovým lepším průměrem. Ani ta jeho nekvalita, pokud se obrazu týká, mě nedokázala odradit. Nakonec jsem se i celkem bavil.
Americký horor „Blood Song“ není scenáristický majstrštyk, ale děj stačí k tomu, aby se odehrávalo přesně to, co byste si přáli. Postupné zabíjení jednotlivých postav s nadějí, že to nakonec ten magor schytá v epickém finále. To se úplně nepotvrdilo, ale za tu jeho písničku byste ho stejně sami nejradši zabili. Za mě lehký osmdesátkový nadprůměr, který jsem dobře snášel.
Hodnocení: 60 %
