BreadCrumbs
USA, 2011, 88 minut
Režie: Mike Nichols
Scénář: Kohta Asakura, Charles Black, Sam Freeman, Anthony Masi a Mike Nichols
Hrají:
Jim J. Barnes (Chuck)
Steve Carey (Billy)
Amy Crowdis (Patti)
Alana Curry (Vanity)
První scéna v „BreadCrumbs“ by mohla být trochu zavádějící. Skoro, jako kdyby se nám snažila namluvit, že uvidíme hodně dobrý film, možná snad i dobrou vyvražďovačku. Ale tady nás grupa scénáristů očividně chtěla trochu potahat za fusekli, protože to, co nám následně naservírovala, nestojí ani za těch 88 minut života. Ne, vážně, vždycky se divím, jak špatné filmy je ještě možné natočit. U Red River jsem si říkal, že jsem dosáhl dna. S „BreadCrumbs“ jsem zjistil, že dno je poměrně zabahněné a docela hluboko můžeme ještě zapadnout.
Jasně, chápu, s nízkým rozpočtem se toho moc vymyslet nedá, ale do háje, když už mám tak málo peněz, proč si místo toho radši nekoupím pěkný oblek a nejdu si najít práci v oboru, kde mám alespoň malou pravděpodobnost toho, že tam něco dokážu? Mike Nichols – a ne, není to ten samý Mike Nichols, který má na svědomí třeba „Absolventa“ – překvapivě nenatočil „BreadCrumbs“ jako svou prvotinu. Já vím, těžko tomu uvěřit, ale je to tak. Ale „BreadCrumbs“ je prostě tak pitomé, hloupé a o ničem, až si přece jen řeknete, že k takové úrovni slaboduchosti musel autor dospět postupným vývojem.
Příběh... Ten je o tom, že parta mladých – více méně – lidí jede na chatu v lesích točit porno. Originální, až jsem si chtěl ukousnout palec. Tam, kde Aja ve své „Pirani“ zvládnul být vtipný, zajímavý a ukázal nám přesně to, co jsme chtěli vidět, nám „BreadCrumbs“ ukázalo cosi jako ochutnávku a dalo nám jasný recept na to, jak by se porno nemělo točit – když se natáčí porno, diváka moc nezajímá, jak úžasně tvarovaný má ten borec ksicht. Stejně jako si divák nezapamatuje moc z obličeje „dámy“. Ale tak přece tam toho nedáme moc, aby to prošlo cenzurou... Proč to teda vůbec natáčím?
Jenže to je jen začátek. Oni tam totiž hrají herci, a ti začínají mluvit. No a to je potom skutečný problém, protože věty by měly dávat smysl, což scénáristé asi nepochopili a prostě je skládali jednu za druhou. Dalo by se to ještě zkousnout, dalo, jen kdyby všechny postavy nebyly pouze tlupa idiotů, která není schopna rozpoznat nebezpečí, a když už se jim to povede, stejně se raději nechají zabít, než aby něco skutečně udělali. Skupina asi osmi lidí je schopná zdechnout v lesích, protože je proti nim Rambo kluk s lukem a holka magorka, která je na první pohled pravdomluvná jako Berlusconi. Uvěřit jí musí skutečně jen idiot. Heuréka, těch je tu plno! A pak nás čeká děsivé zjištění pravdy. Divák možná čekal trochu víc, protože od začátku mu stejně tohle bylo jasné, ale zázraky se někdy prostě nedějí.
„BreadCrumbs“ selhávají na všech frontách. Napětí je zde jako ve vybité baterii, logika si vzala dovolenou a do konce filmu se nestačila vrátit. A za tohle všechno může hodně divný scénáristický brainstorming, jehož výsledkem bylo něco, co na první pohled vypadá jako hodně hrubý koncept, ale nakonec se to stalo skutečným „filmem“. Dvojice mladých vrahů by možná byla i zajímavá, kdyby měla kolem sebe trochu jiné parťáky na hraní, ale takhle jejich konání vychází vniveč, protože proti sobě mají skutečně naprosté pitomce, kteří vymetou všechny pasti, nechají se v klidu v noci sejmout šípem a nakonec se bez známek sebeobrany nechají naporcovat sekerou. Jo, a není to sranda. Ani trochu. A gore? Tak o tom si nechte jenom zdát. Pro takové horory skutečně nestojí za to ztrácet čas.
Hodnocení: 5%
