Bunkr
Der Bunker
Německo, 2015, 85 minut
Režie: Nikias Chryssos
Scénář: Nikias Chryssos
Hrají:
Pit Bukowski (Student)
Daniel Fripan (Klaus)
Oona von Maydell (Matka)
David Scheller (Otec)
Z Německa jsme zvyklí především na ultralevné a ultrakrvavé snímky, které nemusejí mít ani moc velkou dávku příběhu nebo smyslu, hlavně pokud to bude drsné. Jsou i výjimky, které jsou hnusné, ale přitom mají příběh. O to zajímavější je pak snímek „Bunkr“, který nesplňuje v podstatě nic z toho, co bylo výše uvedeno. Snímek „Bunkr“ by klidně mohl být něčím z japonské produkce.
„Bunkr“ je jednoduše divný. Když se řekne, že je to snímek o tom, jak se rodina snaží přežít v bunkru, skoro by to vypadalo, že se bude jednat o snímek z ranku postapokalyptických. Ale tak to vůbec není. Sledujeme Studenta, jak přijme možnost ubytovat se v jednom bunkru s tříčlennou rodinou, u které je na první pohled jasné, že není úplně v pořádku. Stačí se podívat na synka.
Klaus, jak se synem jmenuje, je ztvárněn hercem Danielem Fripanem, kterému bylo v době natáčení už dvacet let, přesto zde má hrát malého chlapce. Díky jeho vzezření na vás automaticky padají pocity bizarnosti a vy vlastně nevíte, co si máte pořádně myslet. Ani nevíte, co čekat. A přitom je to jen o tom, že se Student stává Klausovým učitelem a vštěpuje mu vědomosti. Anebo to je alespoň základ.
Tento základ je obalen takovou atmosférou a celkově chováním postav, že prostě víte, že jste se ocitli někde, kde se může stát snad cokoli. Nejste si jistí, jak je to se sexualitou jednotlivých postav, jestli nedochází k incestu, jak jsou násilné anebo jak jsou duševně postižené, pokud vůbec. Přitom ale má snímek co říct, což se ukazuje v tom, jak jsou postavy koncipovány a jaké je finále.
Ani mě moc nepřekvapilo, když jsem se podíval na jméno režiséra, který se jmenuje Nikias Chryssos, což značí řecké předky. Při sledování snímku „Bunkr“ jsem si totiž vzpomněl na film „Špičák, který je přímo řecký a který má velmi podobnou poetiku. Tohle nejsou filmy pro každého, ale jedná se o snímky, které mají co říct, a to i svou bizarností, která je jedinečná.
Hodnocení: 70 %
