Zničena je rodina Sattlerova, na věčnost se odebrala i Lautnerova hospodyně Zuzana Voglicková. A Boblig stále nemá dost? Je jako buldok, který se jednou zakousl a už nepustí. Jak příhodné by toto přirovnání asi připadalo Janu Přerovskému, který stále ještě čeká ve vězení a doufá v pomoc svého bratra. Nežli doprovodíme na popraviště pana děkana Lautnera, vydáme se ještě za tímto nešťastníkem. Vlastně už budeme sledovat osudy převážně těchto dvou mužů. A to i přesto, že těch odsouzených byla ještě celá řada.
Jan Přerovský, bohatý mydlářský mistr, jistě doufá ve své osvobození. Vždyť se za něho bere jeho bratr, který je prelátem a zároveň převorem u kartuziánů v Králově Poli. Tento vysoký církevní post by mohl v mnohém pomoci. Ale nad Bobligovými činy snad drží ochranou ruku opravdu sám ďábel.
Zapomeňme teď na chvíli, že se píše rok 2017 a pokusme se vrátit v čase o 333 let zpět, do roku 1684. V šumperském vězení sedí nevinný a zubožený muž, Jan Přerovský. Jeho zoufalství si asi neumíme ani představit. Když viděl, jakými mukami a jakými konci museli projít ti, co šli před ním, jímalo se ho určitě naprosté zoufalství. Jedinou nadějí byl jeho bratr Alexandr. A ten se nevzdává. Jako důkaz bratrovy neviny dokládal to, že popravená Marie Sattlerová před smrtí přísahala, že je v celé věci Přerovský nevinen.
Když Boblig viděl, že je zle a že by mu mohl Přerovský uniknout, zavolal ku pomoci kata Haye. Musí stihnout z mydláře vynutit přiznání ještě před tím, než někdo zakročí. Jistě není potřeba příliš vysvětlovat, co se za zdmi vězení dělo. Zřejmě přišly na řadu oblíbené palečnice, španělská bota a možná i další sadistické lahůdky. Jisté je, že se zmučený Přerovský přiznal. Boblig slavil vítězství. Alespoň si to myslel.
Zděšený Alexandr Přerovský obdrží zprávu od knížete Lichtenštejna, že se jeho bratr ve vězení ke všemu přiznal. Z jeho dalších kroků se dá docela dobře poznat, že mu bylo jasné, jak se věci mají. Okamžitě oznámil císaři, jak krutě zachází Boblig s obžalovanými. Nelidským mučením z nich dokáže vymámit přiznání i obvinění dalších osob. A biskup Lichtenštejn nad tím zavírá oči. Císař Leopold zaváhal. Po tomto hlášení se i jemu začalo zdát Bobligovo počínání příliš kruté. Nařídil tedy knížeti Lichtenštejnovi, aby dohlédl na správný průběh vyšetřování. Rozsudek musí být vynesen až poté, co se Přerovský dobrovolně přizná.
Když se to doneslo k Bobligovi, tak ho málem vzal čert. Ale on si přeci dokáže poradit. Vždycky si dokázal poradit. Nechal Přerovského izolovat absolutně od všech a namluvil mu, že se musí přiznat dobrovolně a bez tortury. Pak se sepíše nový protokol a on bude omilostněn. Možná si teď říkáte: "Na tak průhlednou léčku by musel skočit jen hlupák!" Mýlíte se. Když je týráno tělo, potemňuje se i mysl.
Přerovský tedy vše přiznal a tím se odsoudil. 14. dubna roku 1684 mu nejprve byla sťata hlava a pak byl upálen na hranici. Spolu s ním tu ukončili svůj život další tři lidé. Mezi nimi byla i Ester Rohnerová, matka žalářníka, který chtěl Přerovskému pomoci. Majetek bohatého mydláře Přerovského padl tedy do klína sériového vraha Bobliga.
Převor Přerovský nevěřil vlastním uším, když se dozvěděl tu hroznou novinu. Jak je možné, že Boblig neuposlechl císařova rozkazu! Jeho bratr měl být přeci omilostněn. Lidé, kteří mají psychopatickou povahu, mívají ještě jednu vlastnost. Jsou zákeřně chytří. Boblig dostal dvojitou dávku od obou. Vysvětlil Přerovskému, že je vše v nejlepším pořádku. Jeho bratrovi se přeci dostalo slíbené milosti. Nebyla mu před popravou uťata pravá ruka. A dokonce byly ty milosti dvě. Nebyl upálen zaživa, ale nejprve mu kat usekl hlavu.
Co dodat. Snad jen to, že si Boblig ze zabaveného majetku mydláře Přerovského tak trochu pojistil knížete Lichtenštejna. Za to, že ho prelát Alexandr nemístně obtěžoval, obdržel náplast v podobě čtyř set zlatých. Zabavené polnosti dostal „za babku“ jeden z členů šumperského vyšetřovacího tribunálu – purkmistr Beck.
Pozn.: Odškodné, které dostal kníže Lichtenštejn, rozhodně nebylo nikterak malé. Čtyři sta zlatých si vydělal v té době tesařský mistr za sedm a půl roku. Za tento obnos si mohl pořídit slušné stádo krav – asi padesát kusů.
