Lidé ze Salemu ubývají a rozhodně to zatím nevypadá, že by měl být všem těm nesmyslům konec. Naopak. Přibývají nová obvinění. Stačí, když některé z děvčat ukáže prstem a už označený ubožák putuje do vězení. Následně na strom. Obviněných, obžalovaných a popravených bylo v tomto jednoročním běsnění mnoho. Abychom se ve všech těch jménech vyznali, vybírám osudy pouze některých z nich. Naposledy jsme se rozloučili se dvěma muži, kteří se provinili svým zdravým rozumem.
Dalším, kdo se provinil právě svým rozumným úsudkem, byla jedenasedmdesátiletá žena Martha Corey. Tato velice zbožná žena, která byla hluboce oddaná církvi prohlásila, že na čarodějnice a podobné nesmysly nevěří. Tou jednou jedinou větou se odsoudila k trestu nejvyššímu. Ukázal na ni prst jedné z posedlých dívek. A už to jelo.
Když šla Martha k soudu, rozhodně nepochybovala o tom, že bude propuštěna. Jaké bylo její překvapení, když ji odsoudili k trestu smrti oběšením. A co bylo hlavním důkazem proti ní? Nic nepomáhalo, že zcela logicky vyvracela veškerá obvinění a žádala soud, aby neposlouchal hysterické děti, ale rozumná vysvětlení. Dívky, když viděly, že by mohlo jít do tuhého, začaly Marthu napodobovat. To byl jasný důkaz toho, že je Martha ovládá. A už nebylo potřeba nic zjišťovat.
Jak málo stačilo k tomu, aby byl zmařen lidský život. Divadýlko několika puberťaček. Marthin manžel Giles se snažil srdnatě své ženy zastat. Ale to je, jako by vlezl do té pověstné jámy lvové. Jednaosmdesátiletý farmář, kterému se rozhodně nevedlo zle, tušil, že je vše ztraceno. Jeho ženě už nebylo pomoci a teď určitě půjdou i po něm. Nemýlil se. Možná k tomu přispěl i fakt, že nebyl až tak moc oblíben. Měl výbušnou a nesnášenlivou povahu. A před časem byl dokonce podezřelý ze žhářství.
Chtěl zachránit alespoň majetek pro své provdané dcery a jejich rodiny. Jeho plán na záchranu rodinného jmění vůbec nebyl hloupý. Prohlásil, že neuznává pravomoc tohoto soudu, a tudíž jím nemůže být souzen. Pokud by ho totiž soud odsoudil, propadl by veškerý majetek Koruně. A pokud by ho neodsoudil... Ale to bylo tak nepravděpodobné, že se ani touto možností nezabýval.
Co teď s ním? Odsoudit ho nemůžou a popravit už vůbec ne. Je potřeba ho přinutit, aby prohlásil, jestli je vinen. I kdyby vinu popíral. Tím by totiž konečně uznal pravomoc salemského soudu. Giles Corey však zarytě mlčí. Udělají s ním něco strašlivého. Svléknou ho do naha, položí zády do jámy, přivážou ruce a nohy a přes hruď mu přiklopí prkno. Šest silných mužů zvedá postupně těžké kameny, které pokládají na prkno. Giles nekřičí, neprosí. Mlčí.
Po dvou dnech nelidského utrpení se ho třikrát zeptají, jestli se cítí vinen zločinem čarodějnictví. Řekl, že mu mají přidat kameny. Vyhoví mu. Nakonec si na prkno stoupne i šerif Corwin. Giles už je natolik slisovaný, že mu vylézají oči z důlků a jazyk z úst. Necitelný Corwin mu svou hůlkou zastrčí jazyk zpět.
19. září 1692 statečný Giles Corey zemřel. Těsně před svou smrtí proklel šerifa i celé město Salem. Tři dny po něm, 22. září, je jeho žena oběšena.
Podle místní legendy nenašel duch zemřelého Gilese klid a dodnes bloudí po salemském hřbitově. Jeho přízrak vždy ohlašuje něco špatného. Objevil se například i v noci před velkým salemským požárem roku 1914. Dokonce se vypravuje, že požár, který připravil o domovy na dvacet tisíc lidí, založil sám Giles Corey. Chtěl se tak pomstít za smrt své ženy, od jejíž popravy uplynulo toho roku 222 let. Požár totiž vznikl v místech, kde byla Martha oběšena. Jsou věci mezi nebem a zemí…
