Chůva
The Guardian
USA, 1990, 98 minut
Režie: William Friedkin
Scénář: Stephen Volk, Dan Greenburg a William Friedkin podle románu Dana Greenburga
Hrají:
Jenny Seagrove (Camilla)
Dwier Brown (Phil)
Carey Lowell (Kate)
Brad Hall (Ned Runcie)
„Chůva“. Už ten název sám o sobě je zlověstný. Automaticky si ho dáte do spojitosti s hororem, však jsme také na Necronomiconu, a je to ještě temnější. Pokud je chůva v názvu hororového filmu, automaticky to evokuje něco temného, protože chůva se přece má starat o děti. Jenže bude se o ně stejně dobře starat i hororová chůva? Dá se předpokládat, že to rozhodně nebude nic pěkného, protože horor a děti, to nikdy není moc pěkné. Po zážitku z filmů jako „V zajetí démonů“ nebo „Sirotčinec“ by se dalo vyprávět.
William Friedkin je autor, který se proslavil hlavně snímkem Vymítač ďábla, ale velmi často ukazuje, že v sobě skutečně má schopnosti, které přesahují jeden film. Není režisérem pouze jednoho úspěšného filmu jako například Tobe Hooper, ale v každém snímku má něco, co jej činí unikátním. „Killer Joe“ je toho jednoznačně důkazem a „Chůva“ také není snímkem, který by naprosto zklamal.
Je to ale béčko, o tom žádná. Klasické béčko, které nám už od začátku dá tušit, o co tady vlastně půjde. O čarodějnictví. „Chůva“ je vlastně satanský horor a Friedkin tak pokračuje ve svém zažitém subžánru, který sám pomáhal vytvářet. Tentokrát se ale na látku nedívá z pohledu exorcismu, ale z pohledu ženy, která chce obětovat temnému pánu, aby za to něco získala. Čarodějnice se projeví hned na začátku, a tak nás autoři nenechají dlouho tápat. I přesto se daří udržet atmosféru.
Od začátku sice bude vědět, co se stane a co přijde, ale díky tomu, že je rozjezd v adekvátním tempu, budeme čekat s napětím, jak to dopadne a jak jednotlivé postavy do děje zasáhnou. Friedkin zůstal věrný svému stylu a neopomíjí prvky intimity, které se vkrádají do psychiky postav, ač fyzicky se zde přímo neprojeví. Chtíč se tak stává nástrojem ďábla k tomu, aby získal to, co chce. William Friedkin tak svým způsobem definuje i postavení víry v našich životech.
Snímek, už od začátku, je celkem přímočarý a vlastně neobsahuje žádné překvapení, kterým by mohl ohromit. Co je pozitivní, to je skutečnost, že zde nahota není samoúčelná, ale má smysl. Tohle se Friedkinovi vždy dařilo. Jenže tenhle jeho film je jednoduše až příliš průhledný. Vyděsit přímo nedokáže, i když trochu toho mrazení na vás přenést může. „Chůva“ vám ale přesto může snadno zaniknout v záplavě jiných hororových filmů.
Hodnocení: 50 %
