Critters
Critters
USA, 1986, 82 minut
Režie: Stephen Herek
Scénář: Domonic Muir, Stephen Herek a Don Keith Opper
Hrají:
Dee Wallace (Helen Brown)
M. Emmet Walsh (Harv)
Billy Green Bush (Jay Brown)
Scott Grimes (Brad Brown)
Vím, že „Critters“ se hodně objevovaly v televizi. Ten horor, na který bych se chtěl podívat, ale nikdy jsem to neudělal. Důvod byl celkem jednoduchý. Prostě jsem se bál toho, co bych mohl vidět. Měl jsem strach, že uvidím něco, co by se mi nesmazatelně zapsalo do hlavy a já z toho měl doživotní traumata a nemohl jsem spát. Stačilo se podívat na ty koule s bodci v televizních upoutávkách a věděl jsem, že na ně nekouknu. Strach byl mnohem silnější než zvědavost.
V dnešní době už to není tak hrozné, ono také uběhlo tak 15 let, možná více od chvíle, kdy jsem snímek chtěl/nechtěl vidět. Přesto jsem se k sérii dostal až téměř ve svých třiceti letech. Nevím, jestli je to tím, že jsem se tak bál, anebo prostě tím, že už mě „Critters“ zas tak moc nezajímaly. No, ale jsme tady a já jsem „Critters“ konečně viděl. Snímek, který šel do kin ve stejném roce, v němž jsem se já narodil.
„Critters“ vypráví příběh o malých, zubatých a hodně žravých potvůrkách, které utečou z jedné vesmírné lodi a namíří si to rovnou na Zemi. Obyvatele malého městečka rozhodně nečeká nic hezkého. Zdá se však, že k tomu největšímu krveprolití nemusí dojít, protože potvorám jsou v patách dva vesmírní lovci příšer. Je to tedy hororové sci-fi, kdy oba žánry jsou spojeny dostatečně funkčně a navzájem si nepřekážejí, i když rozhodně nečekejte zážitek jako při sledování filmu „Vetřelec“.
Co mě na první pohled dostalo, to byly vizuální efekty, které jsou neskutečně dobré. Na to, o jaký snímek se jedná, a na to, že to není nějaká obecně uznávaná hororová hvězda, jsou ty efekty prostě výborné. To, jak se přeměňuje obličej jednoho z lovců příšer je naprosto uvěřitelné, ale jsou zde i další kousky, mimo jiné i loutky samotných Critters. Za tohle prostě musím snímek vyzdvihnout, protože ani náročnější produkce někdy nemají tak výborné trikové sekvence.
Je patrné, že „Critters“ si vzaly příklad z úspěchu o dva roky starších „Gremlins“, ale podařilo se jim vytvořit fungující horor, který má momenty, kdy se budete možná i malinko bát, ale stejně tak jsou zde momenty, kdy se možná i zasmějete nahlas. Nebo se aspoň pousmějete. 80. léta přála podobným filmům a je dobře, že se točily, protože je to krásná ukázka toho, jak se točí horor pro zábavu a ne pro nějaké vyšší ambice. I když je pravda, že ty komerční záměry tu byly. Ale tak kdy nejsou?
Hodnocení: 70 %
