Diablo
Vytvořilo Blizzard North, 1997
Když v roce 1997 přišla na trh RPG hra „Diablo“, znamenalo to revoluci v herním světě. První skutečně hratelné RPG, kterým jste se vžili do role rytíře (případně jiné postavy), jehož úkolem bylo projít labyrintem celkem 16 poschodí a dostat se až do samotného pekla, kde na vás čekal titulní ďábel. Poměrně jednoduchý příběh, ale jeho zpracování, grafická stránka i hratelnost, tohle byly devizy, s kterými Blizzard mohl směle konkurovat jakékoli produkci. Blizzard je společnost, která vydala zejména tři série her („Diablo“, „Starcraft“ a jejich první, „Warcraft“) ale ve všech případech se jedná o série, jejichž jednotlivé díly a odbočky („World of Warcraft“) jsou naprostými legendami.
„Diablo“ nebylo první hrou společnosti, ale pokud si hru zkusíte zahrát dnes, po 15 letech, zjistíte, že i takto poměrně stará hra je neustále hratelná. Grafika samozřejmě vzala mírně za své, vůči hře Diablo III je nesrovnatelná, ale na rozdíl od jiných stejně starých her se „Diablo“ vůbec nemusí za nic stydět. Kdyby vám ale grafika neseděla, tak pořád je zde hratelnost, která vás jednoduše pohltí. Každá z her, které Blizzard vydal, se mohou pyšnit tím, že jsou velmi hratelné a hráč u nich může strávit hodiny zábavy. Jednoznačně to platí u hry „World of Warcraft“, která je komerčně největším úspěchem Blizzardu, jedno z MMORPG, které mají na dlouhou dobu zajištěný přísun platících zákazníků.
Na začátku hry máte na výběr ze tří postav. Je to válečník, amazonka a mág. Názvy jsem si trochu uzpůsobil, ale v podstatě jde o to, abyste měli na výběr ze silové postavy (válečník), kouzelníka, který ovládá magii, a ženy, aby to nebylo tak monotónní. Každá postava má svou speciální vlastnost, každá má trochu jiné charakteristiky. Svou vybranou si pak můžete s každým levelem vylepšovat, když přiřadíte body ke čtyřem základním vlastnostem – síla (strength), obratnost (dexterity), inteligence (intelligence) a odolnost (vitality). S novými levely vaše postava posiluje a vy ji díky atributům ještě můžete určovat, v čem bude nejlepší, jaké zbraně bude umět nejlépe používat. Funkčnost zbraní je dána právě vašimi schopnostmi i dosaženým levelem.
Když si postavu vyberete, ocitáte se v malé vesničce Tristram, kde se hned můžete seznámit s jejími obyvateli, jako jsou léčitel Pepin, čarodějnice Adria, Deckard Cain (toho si hodně dobře zapamatujte) a kovář Griswold, což jsou postavy, s nimiž se dostanete do nejčastější interakce. Jsou zde i další, které jsou hlavně proto, aby městečko nebylo prázdné, ale samozřejmě i proto, abyste se dověděli něco o příběhu. Blizzard si vždy zakládal na to, že i jejich příběhy jsou propracované. I když snaha zabít ďábla není originálním nápadem, je k tomu vytvořena mytologie, která vás prostě chytne. S tím, jak byly vydávány další hry v této sérii, se mytologie prohlubovala a vznikl naprosto soběstačný a krásný fantasy svět. Ano, ve všech dílech jde o zabití Diabla, ale ty příběhy kolem jsou skutečně nádherně fantasy hororové.
Vesnice Tristram je místem, kam se budete vracet ze svých výprav do katedrály, která má celkem 16 podzemních levelů, které musíte projít. V každém levelu na vás čeká horda monster, někdy v takovém počtu, že budete mít co dělat, abyste to přežili. A pokud nepřežijete, vždycky můžete začít znovu z vesnice. Čím hlouběji se dostáváte, tím jsou levely náročnější, ale tím jsou lepší i vaše schopnosti a vaše zbraně. Na konci byste pak neměli mít problém porazit pána pekel. Není to jednoduché, rozhodně je to boj z nejtěžších, ale přece kvůli tomu se to hraje, ne? Navíc, ta atmosféra, hlavně tenkrát, v době, kdy se „Diablo“ hrálo masově, byla neskutečná. Díky posledním levelům pekla jsem ani nemohl spát, protože jsem z toho měl vážně zlé sny. Doslova noční můry, po kterých jsem se budil zpocený. Tohle už se mnou žádná hra neudělá.
V dnešní době je vidět, že „Diablo“ už přece jen něco malinko na hratelnosti ztratilo. Oproti hrám „Diablo II“ a Diablo III zde chybí lepší interakce v obchodech, jednodušší práce s inventářem a obecně s dalšími položkami hry, ale přesto je to vrchol tehdejší tvorby. Naopak, pro mě osobně, má „Diablo“ lepší možnosti vývoje postavy, protože Diablo III se více inspirovalo ve hře „World of Warcraft“ a chybí zde možnost samostatně si měnit čtyři základní atributy. I díky tomu je „Diablo“ mírně nadčasovou hrou, která neurazí ani dnes. Nesmím ještě opomenout multiplayer, který je na svou dobu také velmi propracovaný a lze zde – i za pomoci patchů – klasicky vyvíjet postavu, tu uložit a hrát tak s přáteli.
Hardwarové nároky:
Procesor: Minimálně procesor 60 MHz
Operační paměť: Windows 95, 8 MB RAM
Grafická karta: základní, doporučený je monitor s rozlišením 640x480
Když se tyhle hardwarové nároky srovnají se současnou herní produkcí, je patrné, že ten rozdíl je naprosto propastný. Ale grafika jde kupředu a s ní i požadavky na hardware, což je pochopitelné.
Hodnocení: 90%
