Dívka, která kopla do vosího hnízda
Luftslottet som sprängdes
Švédsko, Dánsko, Německo, 2009, 147 minut
Režie: Daniel Alfredson
Scénář: Ulf Ryberg podle románu Stiega Larssona
Hrají:
Michael Nyqvist (Mikael Blomkvist)
Noomi Rapace (Lisbeth Salander)
Lena Endre (Erika Berger)
Annika Hallin (Annika Giannini)
První díl – „Muži, kteří nenávidí ženy“ – nás navnadil na thriller ve stylu „Purpurových řek“. Druhý díl – „Dívka, která si hrála s ohněm“ – nás trochu zklamal, protože jsme nedostali, co jsme čekali. Pořád jsme byli svědky thrilleru, ale do všeho se stále více zamíchávala politika. A film nefungoval ani po jedné stránce. Scénář pro thriller nebyl dostatečně propracovaný, vládní spiknutí zase jen naznačeno a nerozvedeno. Ale teď už tu máme třetí díl trilogie „Milénium“, který nese název „Dívka, která kopla do vosího hnízda“. Tam, kde druhý díl zklamal po stránce politického thrilleru, tady se třetí díl ukazuje jako výtečný nástupce a my jsme svědky jednoho z nejlepších výkonů skvělé herečky Noomi Rapace.
Druhý díl nás zanechal u toho, že se Lisbeth Salander pokusila zabít svého otce, neúspěšně, sama málem zemřela. Lisbeth a její otec jsou ve stejné nemocnici, oba stále naživu, jen o několik pokojů dál. Lisbeth je obviněna z pokusu o vraždu a jádrem celého třetího filmu je její proces a to, že jsou zde lidé, co jí pomáhají, stejně jako lidé, kteří ji chtějí sprovodit ze světa. Je až s podivem, že Lisbeth může mít přátele, ale Mikael Blomkvist se nezastaví před ničím, aby Lisbeth zachránil. Ani strach ze smrti a blízkost nejsou dostatečným důvodem pro zpomalení.
Mikael Blomkvist chystá se svými redaktory speciální číslo Milénia, kde odhalí pravdu. Pátrají po informacích, ale ve hře jsou další aktéři. Ronald Niedermann, Lisbethin nevlastní bratr, je stále na útěku a chce ji vyhledat. Rozhodně ne proto, aby si s ní pokecal a získali zpět ztracená sourozenecká léta. Pak je zde stále Zalachenko, který bude chtít dceru opět zabít. Ale především tzv. Sekce, organizace, která je politickým podsvětím, orgánem, který tahá za nitky a dlouhá léta Zalachenka skrývá. A právě Sekce je tou největší hrozbou, protože chce, aby vše zůstalo při starém. Její členové se nebojí největších obětí, jejich metody jsou velmi neortodoxní.
Jako politický thriller film funguje dokonale. Je zde do hloubky prokresleno, kam až sahá moc lidí, kteří si ji pro sebe uzurpovali a rozhodli se ovládat lidské životy. Na Lisbethině osudu je skvěle ilustrováno, jak daleko jsou mocní ochotní zajít. Ne, asi se ani nebudeme divit, protože náš svět je prostě v některých ohledech hodně – s prominutím – zkurvený. A mohou za to lidé, nikdo jiný. V tomhle je „Dívka, která kopla do vosího hnízda“ skutečně dobrá, i když nikoli převratná. Výtečné je odhalování pravdy, ale také skutečnost, že sledujeme soud, u kterého jsou prezentovány všechny důkazy, a my vidíme, že i mocní mohou padnout, sledujeme, jak se jejich osudy rozsypávají na prach. Je to krásné a nám zůstává naděje, že svět ještě může být lepším místem.
Herecké výkony jsou tím, co tenhle film – stejně jako oba dva předchozí – posouvá do vyšších pater. Noomi Rapace je prostě jedinečná a její návrat k punkerce Lisbeth je momentem, který si prostě užijete. Možná vás i zamrazí. Dojde vám totiž, že bude následovat něco velkého. A ono to ve svém smyslu velké je. Pravda zvítězila nad lží a nenávistí. Václav Havel musí mít radost. A já jí mám také. Film skvěle zakončil – bohužel jen – trilogii a vše zapadlo skvěle do sebe. Můžeme sledovat skládanku v celé její kráse.
Hodnocení: 80%
