Dobrovolná oběť
Rohtenburg
Německo, 2006, 87 minut
Režie: Martin Weisz
Scénář: T. S. Faull
Hrají:
Keri Russell (Katie Armstrong)
Thomas Kretschmann (Oliver Hartwin)
Thomas Huber (Simon Grombeck)
Rainier Meissner (Mladý Oliver)
Aby filmy vybrané pro Fangoria’s Frightfest nebyly národnostně jednotvárné, přidali organizátoři také zástupce německého filmu. Překvapivě nevybrali až tak špatně a zase se ukazuje, že evropský horor je úrovní trochu někde jinde. Natočit pořádné béčko už je docela umění a americké filmy prezentované na Frightfestu jsou spíše ukázkou céčkového a déčkového snažení. I proto může „Dobrovolná oběť“ na festivalu uváděná jako „Grimm Love“ vyčnívat, přesto, že není žádným mistrovským kouskem.
Prvně k tomu, o čem tenhle film vlastně je. Říkají vám něco jména Oliver Hartwin a Simon Grombeck? Ne, pokud jste tenhle film neviděli, tak asi ne. Ale možná vám něco řeknou jména Armin Meiwes a Bernd Brandes. Ano, dvojice kanibalů, kdy jeden měl hlad, druhý se chtěl nechat sníst, a tak oba hodovali na Berndově penisu. Armin pak Brenda pod vlivem drog zabil a pěkně si ho naporcoval do mrazáku, aby měl i na později. A nakonec za to dostal doživotí. Případ poměrně známý. Je s podivem, jak jednoduché může být seznámení se po internetu za účelem zabití a snězení.
„Dobrovolná oběť“ převypravuje příběh těchto dvou mužů, a to se spoustou nesmyslů. První věc je změna jmen. Nechápu, jestli tady došlo k problémům s právy či k něčemu jinému. Jinak se ale drží událostí poměrně věrohodně. Těžko hodnotit detaily, ale podle známých skutečností je film docela uvěřitelný. A navíc nám ukazuje, že si Armin skutečně všechno nahrál a ta páska existuje – ostatně na internetu jsou minimálně uniklé fotografie z tohoto záznamu. Jenže se dostáváme k tomu, o čem film skutečně je a jak je pojat.
Hlavní postavou, pokud se to tak dá říct, je Katie, studentka psychologie, která chce napsat práci právě o tomto činu. Sledujeme jí, jak se snaží přijít pravdě na kloub a nakonec chce vidět i záznam, který se jí opravdu dostane do rukou. Katie je postava naprosto zbytečná, ale film by pak byl pouhým záznamem událostí, které jsou dobře známé, o což se zasloužili jiní filmaři – rekonstrukce Mariana Dory s názvem „Cannibal“. Do děje vstupuje prvek, který není špatný – dívka vlastně postupně zjišťuje, co se dělo spolu s divákem, ale ve výsledku je její přítomnost zbytečná. Spíš se jen zdá, že se filmaři snažili natáhnout stopáž, která by jinak byla ubohá.
Film není úplně špatný, Thomas Kretschmann je velmi věrohodný, skoro bych se bál, že po natočení filmu po něm ani pes neštěkne a stařenky ho holí mlátí, když se s ním náhodou potkají na ulici. Ale ztvárnil šílence skutečně dobrým způsobem. Točí se to kolem něj a kolem jeho touhy po mase, která nebyla ukojena. Zatčen byl po druhém pokusu seznámit se se svým pokrmem na internetových stránkách.
Film, i když by se to mohlo zdát, hlavně kvůli postavě Katie, nemá vůbec žádný přesah. Rekonstrukce událostí a nic víc. Ale je poměrně dobře zachycena psychologická stránka a motivy a motivátory, které Armina vedly k tomu, aby udělal, co udělal. Film je překvapivě poměrně málo explicitní, za což může i Katie, která je v nejhorších momentech zabírána, namísto obrazu, který běží na televizi. Její postava tak ztrácí ještě více na významu a stává se jen protivnou ženskou, co se pořád motá do záběru. Film se nesnažil šokovat, což by se mu stejně ani nepodařilo, protože jsou všechny skutečnosti známy. Zůstává tak více méně u průměru a film nemá čím zaujmout, kromě silného a hrůzného příběhu a výkonu Kretschmanna. Na místo zajímavého dění nastupuje nuda, která je navíc iritující proto, že v Německu natočený film s německým štábem, je celý namluven anglicky. Navíc lidmi s přízvukem! Proboha proč? Já vím, jenom proto, aby to mohlo zabodovat za mořem... A taky proto, že je jednodušší, aby Němci mluvili anglicky, než aby se jedna americká herečka naučila německy.
Hodnocení: 45%
