Zní vám německo-jihoafrická produkce mírně prapodivně a dost nepravděpodobně? Ale skutečně tento film vznikl pod jmenovkou těchto dvou zemí, navíc se v něm mluví anglicky ústy amerických „hvězd“. Dracula 3000 je podívanou pouze pro skalní fanoušky upírů a ani je pravděpodobně nenadchne. Článek najdete také na serveru Vampires, children of the night.
Dracula 3000, Německo, Jihoafrická republika, 2004
Režie: Darell James Roodt
Scénář: Darell James Roodt, Ivan Milborrow
Hrají: Casper Van Dien (kapitán Abraham Van Helsing)
Erika Eleniak (Aurora Ash)
Coolio (187)
Alexandra Kamp (Mina Murry)
Grant Swamby (Arthur „Profesor“ Holmwood)
Langley Kirkwood (Orlock)
Tomy Lister (Humvee)
Udo Kier (kapitán Varna)
Už sám název by měl varovat. Dracula v roce 3000? To je ale pěkně divoká kombinace. Ale přimhouříme oko a s dobrým scénářem, zajímavým nápadem, skvělými herci a vydařenou režií by i Dracula o tisíciletí starší mohl být koukatelným filmem. Jenže tady chybí vše jmenované.
Hlavní dějová linie je jednoduchá a vyhází ze Stokerova Draculy. Začíná to znít jako trochu přitažené za vlasy, že? No jen počkejte. Máme zde vesmírnou loď, která dorazí ke stanici Demeter. Neříká vám to něco? Demeter připlouvá z galaxie Karpatia – ani tohle vám nic nenapoví? Posádku vesmírné lodi tvoří kapitán Abraham Van Helsing, vědec Arthur „Profesor“ Holmwood a žena se jménem Mina Murry. Tohle už vám musí být známé. Bohužel ve sci-fi, která se odehrává v roce 3000, tato jména působí dost nesmyslně. Zbylí tři členové posádky jsou Aurora Ash (herečka, která ji ztvárnila – Erika Eleniak – je známá hlavně z Pobřežní hlídky a z Playboye…) a dva černoši s přezdívkami Humvee a 187. Pod tou druhou se skrývá rapper Coolio, který jako jediný trochu rozhýbává film svými hláškami. Herecký ansámbl doplňují další dva herci, z čehož jeden se objevuje pouze jako videozáznam a ten druhý je „Dracula“. Víc tváří režisér nepotřeboval.
Stanice Demeter, stejně jako její předchůdce brázdící moře, má na palubě rakve s upírem, v nichž chce 187, který je závislý na kouření čehokoli, najít nějaké drogy. Bohužel jako první se stane obětí upíra, který se na palubě skrývá. Jmenuje se sice Dracula, ale všichni mu říkají Orlock. Co následuje, je téměř jasné. Upír chce jíst a ze šestice vesmírných dobrodruhů se stává lovná kořist. A film spěje k závěru, kdy má být loď odkloněna od kurzu na Zemi k hvězdě, kde i s upírem na palubě shoří.
Ve filmu se dá najít pár zajímavých nápadů, které hovoří o tom, že tvůrci nejsou úplně bez fantazie, tak se podívejme nejprve na ně. Nebude to dlouhé. Patří mezi ně vsuvky, které mají postavy mezi řečí a které hovoří o tom, jak se Země změnila. Nikdo už pořádně neví, kdo je to Bůh, slovo vampýr je jim také neznámé, dřevo se vyrábí synteticky, takže jediné štěstí, že Demeter pochází z doby, kdy se ještě používalo staré dobré stromové, a roboti nejsou už žádnou sci-fi, ale realitou, a jeden ze členů posádky je dokonce jedním z nich. Který? No nechejte se překvapit!Pár nápadů, které jako vědecká fikce nejsou špatné. Bohužel jsem však nepochopil, proč stanice Demeter nese insignie Sovětského svazu…
Zbytek Draculy je naprosto nezajímavý a absolutně o ničem. Casper Van Dien je v roli kapitána Van Helsinga nevýrazný, představitelka Miny naprosto zbytečná, vlastně celá postava Miny je zbytečná, Aurora Ash je tam jen na okrasu, což dokazuje i konec filmu, a tak jedinými, kdo za něco stojí jsou Humvee, hora převážně svalů, a 187, který se stane upírem jako první, ale ani tehdy ho nepřejdou „vtipné“ hlášky, spíš naopak. A co samotný Dracula, vlastně pardon, Orlock? Asi takhle: „Proboha!“ Horšího upíra jsem snad ještě neviděl. Jak může být démonickým hrabětem někdo, kdo řve jako šílenec, když mu oddělí ruku od těla? Z Draculy by mělo dělat upíra jeho charisma, jeho výrazy, jeho mluva a ne jen to, že má špičaté zuby a přiblblou kápi. Zde tomu tak však je.
Samotné pojetí filmu je ještě horší. Kamera si dělá, co chce, jako kdyby kameraman do práce přišel jen na skok a zbytek dne trávil v bufetu nad kafem a přístroj ovládal jeho desetiletý syn, který už se zaučoval na fotoaparátu. Přibližování a oddalování působí nelogicky, záběry zblízka jsou o ničem a pokud se herci rozběhnou, kamera už vůbec neví, co si má počít. Snímek je laděn akčně, alespoň z počátku se tak jeví, jenže akční scény chybí, aby alespoň ony děj oživily. A pokud už se tam nějaká objeví, je tak dokonale zfušovaná, že byste byli raději, kdybyste tuhle část přeskočili.
Scénář trpí absolutní neinovací, vše jsou ohraná klišé, která sice mnohdy stále fungují, ale ne tady. Vlastně ne, je zde něco trochu nového, a to když Aurora, která je uvázána ke gauči, neboť se zbytek posádky domnívá, že je upírkou, která se ještě neprojevila, přemlouvá Humveeho, aby si klidně prozkoumal celé její tělo, že na sobě nemá ani kousanec, tudíž není upírem. Dalo by se skoro čekat, že Humvee ji začne svlékat, aby se o tom přesvědčil, ale ne, Humvee nenaletí a odmítne.
Upíři jsou mizerní a odbytí, skoro jako kdyby si masky dělali herci sami. Zuby si koupili v žertovných předmětech a na oči si daly nepovedené šarlatové kontaktní čočky. Nevzbuzují strach, což se nedaří ani jedné scéně filmu, kde sice jsou jakési náznaky „lekaček“, ale všechny tak úžasně odfláknuté, že jediné, co vám prozradí, že mělo jít o lekací scénu je hlasitější zvuk, který se vyline z reproduktorů.
A závěrem? Mišmaš, kterým Dracula 3000 je, tedy myslím německo-jihoafrickou produkci, americké herce a sci-fi-hororový žánr, jde jen těžko uvařit tak, aby z něj vzešlo něco skutečně dobrého, takže pokud se vám film nedostane do rukou, nelitujte a raději si pusťte něco jiného.
