Evil Bong 2: King Bong
USA, 2009, 80 minut
Režie: Charles Band
Scénář: Charles Band a Domonic Muir
Hrají:
Brett Chukerman (Allistair)
Mitch Eakins (Bachman)
John Patrick Jordan (Larnell)
Brian Lloyd (Brett)
U snímku „Evil Bong 2: King Bong“ jsem si uvědomil jednu zásadní skutečnost. Charles Band není vůbec špatný vypravěč, on dovede vyprávět příběh velmi dobře, zná základní principy vyprávění, ví, jak příběh gradovat, jak udělat vtip, jak třeba i trochu zvýšit napětí, kdy dát pointu, apod., ale vybírá si k tomu tak blbé příběhy, že prostě musí zákonitě zůstat v béčkových vodách.
To je i případ snímku „Evil Bong 2: King Bong“, který navazuje na první díl ze série, a to takovým způsobem, že se zde objevují stejné postavy. Smyslem druhého dílu je v tomhle případě skutečně to, aby byl větší, aby byl možná i zajímavější, aby se zde dál budovala mytologie. Jenže to vše jen na malém prostoru bez toho, aby se příběh skutečně někam posunul.
Návaznost na první film existuje a vlastně je základem příběhu. Tři kamarádi, kteří se v prvním filmu tak zhulili, že málem nepřežili, mají vedlejší účinky z toho, že kouřili Eebee – to je onen zlý bong v názvu filmu. Aby se vedlejších účinků zbavili, rozhodnou se, že je potřeba podniknout cestu do džungle Jižní Ameriky, aby zde našli záchranu. Anebo také kmen nahých Amazonek. Možná právě ony mají ten potřebný lék.
Jenže v jihoamerické džungli nejsou jen nahotinky, ale také jeden bong, který je ještě horší než Eebee. Jedná se totiž o velikána, který se jmenuje King Bong. Král bongů je pořádná příšera, prostě obrovský bong s pořádnou lebkou, který by měl mít ještě děsivější schopnosti než Eebee, která se dokonce může stát tím, co huličům pomůže. Hlavně aby jim King Bong nevzal jejich duše. Anebo alespoň zbytky duší.
„Evil Bong 2: King Bong“ jede v duchu prvního dílu, ale vlastně i ostatních Bandových filmů, které každoročně prezentuje. Je to levné, je to místy i trochu zábavné a je to nenáročné. Nejen pro diváka, ale nejspíš i na natočení. Tentokrát Charles k natáčení nepřizval ani bratra, ani nikoho jiného z rodiny. Nutno přiznat, že ku prospěchu věci by to nejspíš nijak moc nepomohlo.
Hodnocení: 35 %
