eXistenZ (1999)

70%
"eXistenZ" je film, který předznamenal konec Cronenbergovy hororové kariéry a jeho zaměření se na psychologická dramata. Bylo to ale rozloučení skvělé.

 

eXistenZ

eXistenZ

Kanada, Velká Británie, 1999, 97 minut

 

Režie: David Cronenberg

Scénář: David Cronenberg

Hrají:

Jennifer Jason Leigh (Allegra Geller)

Jude Law (Ted Pikul)

Ian Holm (Kiri Vinokur)

Willem Dafoe (Gas)

 

David Cronenberg se po nějaké době vrátil k látce, kterou se mu podařilo výtečně rozpracovat ve filmu Videodrome. Kde je skutečnost a kde začíná něco, co můžeme nazvat virtuální – nebo prostě jiná – realita? V roce natočení filmu Videodrome (1983) ještě nebyly videohry v takové fázi vývoje, aby představovaly větší nebezpečí pro společnost, ale v roce 1999 už lze mluvit o něčem jiném. Hry jsou návykové, objevují se sebevraždy mladých, které jsou spojovány s hrami, společnost se jimi mění.

Milovat se dá cokoli.

Jak daleko může zajít virtuální realita? Kdy dojde k tomu, že se napojíme na nějaký přístroj a ponoříme se do světa, který s realitou nemá nic společného? Jak to bude vypadat? Co budeme od takové virtuální reality žádat? Do jakého světa se budeme chtít ponořit? A co nám napojení na ten svět přinese? Těch otázek je mnoho a Cronenbergovo dílo jich vyvolává ještě více. Společenská kritika a společenská psýcha jsou tématy, která kanadský rodák rád rozebírá v každém svém díle.

Do zad si raději nic nestrkejte.

„eXistenZ“ je filmem, který je klasicky cronengergovský. Zabývá se něčím, co má vliv na společnost i na psychiku jedince. Dokáže jí spojit ale se živočišností, s odporným, tepajícím organismem, který vyjadřuje hnus lidské duše v jeho nejčistší – a nejbizarnější – vizuální podobě. „Moucha“ byla obrazem lidské posedlosti, Videodrome závislosti, „eXistenZ“ zase ukazuje touhy, které jsou smrsknuty do jednoho jediného organismu, na který se člověk napojí, aby se mohl dostat do jiného – lepšího? – světa.

Zbraně budoucnosti si budete moct udělat z večeře.

Ale „eXistenZ“ není jenom o tom. Je také o tom, že když někdo přijde s podobným vynálezem, který má velký vliv na lidstvo, musí očekávat, že se objeví tací, kteří budou proti němu a budou ho chtít zabít. Proč? Pravděpodobně proto, že dal lidem možnost, aby byli ještě horší, než jakými jsou. Nemá přece cenu trestat ty, kdo se skutečně provinily, je lepší potrestat symbol. Mají na to aktivisté a samozvaní kati vlastně právo? Kdo je šílenější? Ten, kdo dává lidem vynález, který je může zahubit jejich vlastní vinou, anebo ten, kdo se vynálezce snaží ztrestat smrtí?

Ale dají se použít i normální pistole.

Co David Cronenberg nezvládl, to je závěr filmu „eXistenZ“. Prostě se nepovedl. David se zamotal do vrstev, které zde vytvořil, a dopadlo to špatně. Většinou s jeho závěry problém nemám, sedí, ale tentokrát to prostě přehnal. Chápu, o co mu šlo, ale zaprvé, dalo se to tušit, zadruhé, není to zase nic tak převratného. Naopak si myslím, že se mu podařilo vše, co jsme sledovali před závěrem, zabít. Padla zde však zásadní věta, skoro jako konec povídky Jáma a kyvadlo. „Tohle je přece ještě hra, ne?“ ptá se jedna postava. Je? Nebo není? Nikdo nedokáže odpovědět jasně. Může to být obojí.

 

Hodnocení: 70%

Hororové filmy (gore, hnus, vrazi)


Přidat komentář