Gamera tai Shinkai kaiju Jigura

40%
Gamera se musí utkat s mořskou potvorou.

Gamera tai Shinkai kaiju Jigura

Japonsko, 1971, 87 minut

 

Režie: Noriaki Yuasa

Scénář: Niisan Takahashi

Hrají:

Kôji Fujiyama

Daigo Inoue

Reiko Kasahara

Daihachi Kita

 

Série s Gamerou skutečně nepatří k těm nepovedenějším, a i když si tvůrci mysleli, že nejspíš našli recept na to, jak publiku zaujmout, muselo jim postupně docházet, že tohle nebude cesta, která je dovede k většímu množství pokračování. Snímek „Gamera tai Shinkai kaiju Jigura“ už je vykrádáním série a ničím jiným, jedná se o film, který už nepřináší vůbec nic nového. Tedy samozřejmě až na to nové monstrum.

 Jigura je na scéně!

Jak už jsme si tak u posledních dílů série „Gamera“ zvykli, jsou v hlavním dění děti, kolem kterých se všechno točí. Nechybí ani dospělí, ale ty děti jsou maximálně důležité. Není tomu jinak ani v tomto již sedmém díle v rámci série. I když je na začátku fajn oživení s kosatkami, které jsou pro děj trochu podružné, ale hezky se na ně kouká, tak v následujících minutách už vás čeká opakování toho, co jste viděli v předchozím, šestém díle série.

 Jigura je schopná chodit!

Děti jsou opět uneseny mimozemskou rasou, která zjistila, že Země by byla naprosto skvělým útočištěm pro jejich potřeby. Co se musí udělat? No hlavně je potřeba se zbavit Gamery, s kterou jsou děcka spřažena. K tomuhle účelu by mělo sloužit monstrum Jigura – v anglické verzi jako Zigra – což je obrovský žralok, který se tak nějak dovede pohybovat i na souši. Ale samozřejmě, že nejvíce nalákají souboje ve vodě.

 Jako v ringu.

Nemyslím si však, že by zrovna ty vodní souboje byly nějak skvěle provedeny, ale ony ani ty suchozemské nebo dokonce vzdušné nejsou nijak nápadité a vy máte pocit, že už se série neskutečně opakuje i v tomhle. Těch soubojů je méně, jsou málo inovativní a tak nějak už vás opravdu ani nebaví. Série „Gamera“ ještě více klesá v tom, jakou kvalitou se prezentuje. Nedosahuje dna, ale hodně se k němu blíží.

 Wrestling!

Snímek „Gamera tai Shinkai kaiju Jigura“ se ještě snaží o nějaké to ekologické poselství v tom smyslu, jak bychom se měli chovat k tvorům v moři, ale vzhledem k tomu, že je Jigura na konci v podstatě usmažen, tak to poselství se podle všeho točí okolo toho, že rybu je potřeba dobře propéct. S tím ale nesouhlasím, protože i ryba by měla být spíše šťavnatá. A to tenhle film není.

 

Hodnocení: 40 %

Hororové filmy (příšery, béčka, děti)


Přidat komentář