Gojira tai Mosura tai Mekagojira: Tôkyô S.O.S.
Japonsko, 2003, 91 minut
Režie: Masaaki Tezuka
Scénář: Masaaki Tezuka a Masahiro Yokotani
Hrají:
Noboru Kaneko (Yoshito Chûjô)
Miho Yoshioka (Azusa Kisaragi)
Mitsuki Koga (Kyôsuke Akiba)
Hiroshi Koizumi (Dr. Shin'ichi Chûjô)
Ten japonský název je skutečně krásný, protože je vidět, že už zase jde o to, aby se v kaiju filmu potkalo co nejvíce monster a aby to jejich setkání stálo za to. Navazuje se na předchozí film, kde Gojira porazil svého mechanického protivníka. Mekagojira je na šrot, ale opravuje se. Co je však důležitější, objevuje se další monstrum, které osobně zbožňuji a které i název uvádí – na scénu se vrací Mosura.
Děje je tentokrát skutečně docela dost. Gojira je sice na dně moře, ale Mekagojira není v provozu, a tak by se mohlo stát, že pokud se Gojira rozhodne znovu zaútočit, nebude mít Japonsko, a potažmo celá země, žádnou pořádnou obranu, kterou by proti obrovskému ještěrovi poslala. Jenže to není všechno. Na scéně se objevuje Mosura, která má na lidstvo zásadní požadavek.
Požadavek je prezentován prostřednictvím dvou malých dvojčat, jejichž objevení se je prostě vždycky důvodem, abych se začal usmívat. Jakmile se dívky objeví na scéně, je jasné, že nebude chybět ani Mosura. Té jde tentokrát o to, že lidé se musejí zbavit kostí původního Gojiry, které jsou součástí designu Mekagojiry. Jinak se bude současná Gojira pořád vracet a ničit Tokio. Pokud lidstvo kosti nevrátí, Mosura sama vyhlásí lidstvu válku.
Ježe Gojira samozřejmě na nic nečeká a sám se vrací na pevninu, aby dál ničil. A tak Mosura musí kooperovat s lidmi, a pokud ne sama, tak v díle budou pokračovat její potomci, kteří se zrovna narodili na ostrově Infant. A tak dochází ke skutečně velkolepému souboji, kde se vrací nedokonalá Mekagojira a přicházejí potomci Mosury, aby se jim podařilo Gojiru finálně porazit, anebo alespoň znovu zahnat do moře. A nutno říct, že souboje jsou jednou zase celkem nápadité a zábavné.
Snímek „Gojira tai Mosura tai Mekagojira: Tôkyô S.O.S.“ už je prostě nová generace kaiju a musím si zvyknout, že to znamená i to, že jsou filmy na první pohled relativně levné a nejsou až tak velkolepé. Trochu návrat ke kořenům, trochu možná z nouze ctnost. Ale mě to na těchto snímcích baví a jejich jednoduchost si užíván, protože na soubojích si pořád dávají tvůrci celkem záležet.
Hodnocení: 70 %
