Gorgo
Velká Británie, 1961, 78 minut
Režie: Eugène Lourié
Scénář: Robert L. Richards a Daniel James
Hrají:
Bill Travers (Joe Ryan)
William Sylvester (Sam Slade)
Vincent Winter (Sean)
Christopher Rhodes (McCartin)
Když se podíváte na nějaké obrázky k filmu „Gorgo“ anebo alespoň na nějaké dobové plakáty, asi vás napadne, že se nejedná o nic jiného, než o další monster béčkový snímek, který se snaží parazitovat na spěchu snímků jako „Gojira“, apod., které se z Japonska dostávaly do světa hlavně díky americkým předělávkám. V případě snímku „Gorgo“ by se však jednalo o příliš rychlé odsouzení filmu, který třeba není naprosto originální, ale v rámci subžánru obsahuje nové prvky.
Nesmíte očekávat, že dostanete naprosto nový kaiju film, že dostanete snímek, který mění všechny zažité tradice tohoto specifického druhu hororových filmů. Jedná se o film, který má klasický scénář, ale zápletka je zde přece jen novější a má nové prvky. Je však třeba na film „Gorgo“ potřeba pohlížet s tím, že je to kaiju snímek více jak 50 let starý. Podobná zápletka totiž v současnosti není nijak překvapivá. V té době ale přece jen předvedla něco trochu nového.
Rámec je naprosto klasický. Rybářská loď je málem potopena erupcí podmořské sopky, která na hladině zanechá podivné tvory. Jedná se o jakési zmutované ryby. Ale to je to nejmenší. Na blízkém ostrově se posádka, která potřebuje opravit loď, dovídá o jakési legendě, které však nedbá, a při vidině pokladu se její členové potápějí. Jenže něco uvidí... Něco, co je rozhodně zajímavé. A děsivé. Pod hladinou žije stvůra, Gorgo, kterou se rozhodnou zajmout. Nikoli pro vědecké účely, ale pro účely komerční. Zde spojitost s filmem „King Kong“. Je jasné, že touha po mamonu se musí vymstít.
Tentokrát to není tak, že by se monstrum osvobodilo, ale sami vědci zjistí, že se jedná o příšeru, která je jaksi mladá. V podstatě dítě. Dá se poměrně jasně předpokládat, co bude následovat. Trikově je film velmi dobrý, a když jsou zde záběry na destrukci Londýna, tak to je opravdu impozantní. Jasně, je tam vidět naivita klasických triků, ale pro mě je tohle potěcha pro duši.
„Gorgo“ je snímkem, který vyniká nejen v trikových scénách, ale také ve scénách davových a hlavně ve scénách na vodě s loďmi a také případně pod vodou s potápěči. I když je to samozřejmě snaha nějakým způsobem odpovědět na úspěch japonských kaiju filmů a amerických předělávek, případně i předchozích britských snímků, jsou zde prvky, které vynikají a hlavně kvůli nim stojí zato na snímek kouknout. Není to převrat v podobných filmech, ale je to alespoň kvalita.
Hodnocení: 80 %
