Hamiltonovi
The Hamiltons
USA, 2006, 86 minut
Režie: Mitchell Altieri a Phil Flores (známí jako The Butcher Brothers)
Scénář: The Butcher Brothers a Adam Weis
Hrají:
Cory Knauf (Francis Hamilton)
Samuel Child (David Hamilton)
Joseph McKelheer (Wendell Hamilton)
Mackenzie Firgens (Darlene Hamilton)
Nejsem si jistý, ale skoro mám pocit, že se se mnou děje něco zvláštního, skoro až nebezpečného. Mám potřebu filmy, které v poslední době vídám, chválit. Možná je to tím, že jsem skutečně vyměkl, anebo vážně koukám na docela dobré snímky. V poslední době jsem viděl v podstatě jen horory, které se objevily na After Dark HorrorFestech. „Hamiltonovi“ jsou dalším takovým, a já byl snímkem vcelku mile překvapen. Neříkám, že mě položil do kolen, ale říkal jsem si, že to vlastně není tak špatné. Hlavně mi sedl styl, jakým je osud „Hamiltonových“ vyprávěn.
S „Hamiltonovými“ je ale jeden problém. Nejsou děsiví. Odehrává se nám tu hororový příběh, to ano, ale vůbec zde neexistuje budování atmosféry, které by nechalo diváka tápat, ponořovalo by jej hlouběji a hlouběji do temných vod strachu a nejistoty. Film je jasný od počátku, v podstatě všechno nám vysvětluje, i když je pravdou, že na závěr nás přece jen jedno překvapení čeká, alespoň pokud si před zhlédnutím nepřečteme, o čem snímek je. V takovém případě už nás nepřekvapí vůbec nic.
Pro milovníky akce se tu toho moc neděje, a tak budou tito diváci poměrně zklamáni, možná se budou nudit. Já osobně jsem se ale nenudil a líbilo se mi, jak se seznamujeme s rodinou, víme, jak jsou divní, ale přesto zde máme každou postavu jinou. David je nejstarší člen rodiny, která přišla o oba rodiče. Je tím, kdo se stará o mladší sourozence, snaží se jim zajistit co nejlepší život, ale někdy to prostě nejde. Někdy je toho moc. Navíc má David velmi rád muže, což jej – jak jeho vzezřením, tak i chováním – vyčleňuje. Dvojčata Wendell a Darlene jsou případy sami pro sebe, ona je tak trochu gotička, on je prostě magor. Hlavní postavou je ale Francis, příliš mladý a příliš citlivý, než aby se dokázal smířit s tím, že je členem zvrácené rodinky mladých sourozenců, kteří sem tam někoho zabijí a navíc si ve sklepě schovávají něco ošklivého. Ale co, to zjistíme až na závěr.
Rodinka Hamiltonových je jak z trochu pokrouceného Twilightu. Utápí se ve vlastních problémech, chtějí si žít své životy, ale stejně nemají klid. Dvojčata jsou příliš šílená, Francis to prostě nedává a pořád se hroutí, a nakonec David, kterému se to začíná vymykat z rukou. Sledujeme celou dobu jen rodinu a jejich počínání, které nás má dovést až do momentu, který je nejdůležitější. Do momentu, kdy Francis skutečně dospěje a uvědomí si, kam patří. Jsou „Hamiltonovi“ filmem o rodinných vztazích? O dospívání? Anebo jsou kritikou systému, který není schopen odhalit, že se děje něco špatného, že dítě trpí a má problémy? Asi od všeho trochu.
Jak jsem již říkal, „Hamiltonovi“ nejsou akčním snímkem, což potvrzuje i kamera, která je velmi klidná. Režie je v tomto směru možná trochu unylá a sem tam by se hodilo oživení, sem tam by se hodilo, kdyby „Řezničtí bratři“ trochu víc zatlačili na pilu. Film je odvyprávěn v jedné linii. Jsou zde zvraty, ale nejsou takového charakteru, aby nás to nakonec vyvedlo z míry. Stejně každý druhý divák bude čekat na odhalení toho, co se skrývá ve sklepě. Pointa je docela vtipná – trochu se mi vybavili „Úžasňákovi“. Za to, že jsou „Hamiltonovi“ o tom, o čem jsou, dávám trochu bodů na víc. Ale víc jak průměr z toho stejně nevytřískám.
Hodnocení: 50%
