Neskončilo se u Hannibala a nakonec se neskončilo ani u Červeného draka, i když ani jeden z filmů nedokázal navázat na úspěch a hlavně kvalitu Mlčení jehňátek. Přesto filmaři spolu s Thomasem Harrisem přišli s další pokračováním hannibalovského mýtu, i když v tomto případě se vlastně nejedná o pokračování, ale o prequel, jak sám název napovídá. Hannibal – Zrození nás zavádí na samý počátek života doktora Lectera.
Hannibal Rising, USA, Německo, 2007
Režie: Peter Webber
Scénář: Thomas Harris
Hrají: Gaspard Ulliel (Hannibal)
Li Gong (Lady Murasaki)
Dominic West (inspektor Popil)
Thomas Harris se kdysi zařekl, že další film o Hannibalovi už nechce dělat, ale když se ukázalo, že další film má být o Lecterově dětství a o jeho formování se v monstrum, chopil se Harris znovu pera a napsal román Hannibal Rising, podle kterého pak udělal i scénář ke stejnojmennému filmu, v češtině tedy Hannibal – Zrození.
Asi nikdo nečekal, že právě tento film by mohl jít ve šlépějích Mlčení jehňátek lépe než ostatní hannibalovské filmy. Zvlášť, když v hereckém obsazení chybí strůjce úspěchu Hannibala Lectera, geniální Anthony Hopkins. Přiznejme si, když se řekne Hannibal, tak je to zkrátka tvář Hopkinsova, možná zakrvácená od toho, jak se zakousla do obličeje policisty, který ho měl hlídat. Nebo snad nejznámější podobizna Lectera, s maskou přes obličeji, nebo spíše s náhubkem, kteréžto označení lépe vystihuje ochranou podstatu.
Gaspard Ulliel se snažil, ale prostě to nestačilo. Snažil se o démoničnost, snažil se kopírovat Anthony Hopkinse a co nejvíce se mu podobat, ale pravděpodobně mu nestačily zkušenosti. Jeho Lecter není démonický, když jen promluví nebo když se jen dívá. Prostě jakoby Lectera mohl hrát jen jeden člověk. Ovšem nutno uznat, že postava mladého Lectera není nijak špatně napsaná. Je to jakýsi předobraz budoucího zvráceného psychopatického génia, což se u mladého již projevuje, ale zároveň zůstává ovlivněn svými pocity a dělá chyby. Starý a zkušený Lecter už se natolik ovlivňovat nenechá, i když i on se dopustí chyb, například ve chvíli, kdy je lapen v Červeném drakovi nebo když ho dostanou lidé Masona Vergera v Hannibalovi. Ve Zrození génius a psychopat v jednom teprve dospívá, a tak je k chybám více náchylný a musí se učit. Ale se svým budoucím já má jedno společné, femme fatale.
V Mlčení jehňátek a Hannibalovi byla touto osudovou ženou Clarice Starlingová, ať už v podobě výtečné Jodie Foster nebo přece jen o něco horší Julianne Moore. Ve Zrození je touto ženou Japonka žijící ve Francii, lady Murasaki, žena, pro kterou je Lecter ochoten zabíjet. Ale ve filmu tentokrát nejde tolik o lady, ale spíše o Lecterovu minulost, o které se v předchozích filmech tolik nemluvilo, o něco více byla rozvinuta v Harrisových knihách. Věděli jsme, že Lecter pochází z Litvy a že zde během války přišel o rodiče a také o sestřičku, kterou snědli vojáci, aby přežili v zimě. Zde můžeme hledat příčinu Lecterova kanibalismu. Cesta za pomstou rodičů je vlastně ústředním tématem filmu a my vidíme, že Lectera nic nezastaví na jeho cestě za pomstou a že vždy dostane to, co chce.
Film skutečně funguje jako zdroj důvodů pro Lecterovo budoucí jednání, jeho chuť po vědění, záliba v tom nejlepším, co se týče kuchyně, i jeho psychopatické choutky, se zde začínají utvářet. Bohužel u toho tak film končí. Funguje jako kapitola pro doplnění příběhu, ale jako samostatný film není žádným velkým dílem, které by mělo být na vrcholu. Atmosféra filmu není nikterak temná a depresivní, jako tomu bylo u Mlčení jehňátek, takže ono se u tohohle filmu dá těžko mluvit o hororu, spíše je to thriller s jakousi dramatickou zápletkou utváření člověka v bestii.
Hannibal – Zrození je tak skutečně slabým odvarem svých předchůdců a jako čtvrtý film o Lecterovi by se dal zařadit právě na čtvrté místo, co se kvality týče. Na to, aby mohl být lepší než Červený drak prostě postrádá Anthony Hopkinse. A jediné, co zahřeje srdce českého diváka je přítomnost dvou desítek českých herců, samozřejmě v miniroličkách, kdy největší dostal Marek Vašut, který se však se zlou potázal a jeho postava umírá. Přesto je to další krůček českých herců k Hollywoodu. A potěšující je tedy i skutečnost, že část filmu se natáčela v naší rodné hroudě.