Specialita šéfkuchaře
Česká republika, 1999, 61 minut
Režie: Lucie Bělohradská
Scénář: Jana Knitlová
Hrají:
Jiří Lábus (Laffler)
Lukáš Hlavica (Costain)
Zuzana Stivínová ml.
Miroslav Táborský
Costain je výše postavený úředník ve firmě s hodně odtažitým, samorostlým a v podstatě podivínským ředitelem Lafflerem. Randí se svou kolegyní a snaží se plnit své povinnosti a zbytečně vedení neprudit. Jednoho dne se však stane něco nečekaného. Ředitel Laffler jej pozve na večeři. Do zapadlého podniku, do nějž nechodí ženy a vaří tam vždy jen jeden jediný chod. Přesto se tam všichni štamgasti rádi a pravidelně vrací v očekávání místní speciality, Amirstanského beránka. Ta se však objevuje výjimečně a náhle nárazově, což u pravidelných hostů vytváří skoro až závislost na pravidelné návštěvě podniku. Costainovi to zpočátku přijde dětinské, směšné a malicherné, Laffler jej však postupně zasvětí do tajů a v podstatě životního stylu stolovníků U Sbirra. Costain nakonec sám zjišťuje, že nechce specialitu šéfkuchaře propásnout.
„Specialita šéfkuchaře“ je televizní adaptací stejnojmenné povídky Stanleyho Ellina z roku 1948, kterou si můžete přečíst v antologii Tomáše Korbaře „Tichá hrůza“. Televizní inscenace z pera Jany Knitlové, pod vedením Lucie Bělohradské se předlohy drží poměrně věrně a jejím velkým kladem je, že krásně funguje i v případě, že předlohu znáte. Protože povídka není o prostředí (i když trochu jo, ale je to spíše komorní interiérové prostředí), ale o lidech, převážně v uzavřených prostorách. A to je, zdá se, a Bělohradská to svým dílkem dokazuje, jako dělané pro televizní inscenaci, soustřeďující se hlavně na charaktery postav a jejich vzájemné dialogy. Neboť slova a jejich působení jsou v tomto příběhu velmi důležitá, ba klíčová, stejně jako případné ticho mezi nimi. A právě „pouhá“ televizně inscenační adaptace tomu všemu jen a jen pomáhá.
Příběh si krásně hraje s pouhými náznaky, nikdy nic neřekne naplno, naopak, nechá to důležité správně a pro prožitek každého zvlášť potřebnou dobu uzrát v samotném závěru, ale i nějaký čas po něm. Podtrhuje to nejen dobrý scénář, atmosférické provedení, ale i herecké výkony s Jiřím Lábusem v čele. V horroru si ho totiž představovat nemusíte. Tady horrorový je a budete si ho pamatovat hodně dlouho. Zdatně mu sekundují Lukáš Hlavica, který do své role (v podstatě vypravěče) skvěle sedí svým podmanivým hlasem, v táhle pochmurném příběhu nezvykle živelná Zuzana Stivínová anebo tajemně mrazivý majitel restaurace pan Sbirro.
O dobrých věcech prostě někdy není třeba se nějak rozepisovat. Protože mnohdy není třeba napsat více, než jen prosté: „Je to výborné.“ „Specialita šéfkuchaře“ výborná je. Stejně jako Ellinovu povídku řadím k tomu nejlepšímu, co bylo v horrorovém žánru napsáno, adaptaci od Bělohradské řadím k tomu nejlepšímu, co u nás v horrorovém žánru bylo natočeno.
Hodnocení: 90%
