Hory mají oči (2006)

   Alexandre Aja dal již svým prvním filmem tušit, jakou cestou se jeho tvorba bude ubírat. Tento Francouz má cosi totožné s Eli Rothem a to, že mu nevadí, když kamera bude zabírat krev, vnitřnosti a vše, co k tomu patří, zblízka. Gore je v jeho filmech na jednom z prvních míst. Ale mezi Ajou a Rothem je jeden velký rozdíl. Tedy alespoň pro mě. Eli Roth mě neoslovil ani jedním ze svých filmů a pochybuji, že se na tom cokoli změní. Ajovi se to podařilo hned napoprvé.
   Noc s nabroušenou břitvou, jak byl jeho debut česky pojmenován, ve Francii jako Haute Tension, v angličtině High Tension popřípadě Switchblade Romance, se stala podle mnohých nejlepším hororem natočeným v zemi galského kohouta. A nejen nejlepším hororem, ale prý dokonce nejlepším psychologickým. Aja si docela potrpí na exploitation, protože jak v Haute Tension, tak v Horách má postavy, které jsou podrobovány fyzickému i psychickému strádání ze strany šíleného masového vraha nebo ve druhém případě ze strany ozářených mutantů. I když pokud říkám mutantů, nemyslím nějaké děsivé přerostlé hory radioaktivního masa, ale znetvořené lidi, napůl divoké.
 

   Příběh filmu Hory mají oči začíná krátkým psaným úvodem o tom, jak Amerika prováděla na svém území jaderné zkoušky a že jich bylo skutečně požehnaně. Vláda popírá jakékoli domněnky o tom, že by radioaktivní spad měl nějaké následky na lidech. Ale my jsme v poušti Nového Mexika, kde skupina mužů ve speciálních kombinézách zkoumá hladinu radioaktivity a je při tom napadena… kýmsi. To, jak se ten kdosi dokáže ohánět s krumpáčem, je skutečně udivující a musím se přiznat, že tahle scéna mě rozhodně nijak nepřesvědčila o Ajových kvalitách a spíš jsem si začal myslet, že mě zase jednou čeká hodina a tři čtvrtě pěkné slátaniny. Ale to se změnilo.
 

   Početná rodinka jednoho vysloužilého detektiva přijíždí na benzinovou pumpu uprostřed ničeho, kde chce dotankovat. Putují totiž přes poušť do Kalifornie. Setkávají se s mírně podivným správcem benzínky, který má ve své pracovně tašku s drahými předměty a také jedním uchem. Tenhle chlapík jim řekne o zkratce, která jim ušetří pár hodin, a tímhle momentem pro rodinu začíná jejich utrpení. Auto píchne a oni zůstávají bez možnosti kamkoli volat sami v poušti. Budoucnost nevypadá růžově a to ještě netuší, že tam nejsou sami. Znetvoření mutanti, kteří si dělají zálusk na čerstvé maso, čekají nedaleko a číhají na svou příležitost.
 

   Přiznám se, že mě mírně překvapilo, kolik lidí běsnění mutantů přežilo. Z celkového počtu sedmi osob jich zůstaly čtyři, navíc ještě jeden pes ze dvojice Kráska a Zvíře. Zůstalo Zvíře. Očekával jsem, že vyvázne tak jeden člověk, ale takové množství mě zaujalo. Nutno podotknout, že smrti jsou poměrně působivé a nikoho nenechají chladnými. Hlava rodiny, bývalý detektiv, je zaživa flambován, jeho žen zastřelena, aby byla ke konci filmu pojídána, a nejstarší dcera chytne kulku do hlavy, která ji ovšem hned nezabije, ale ještě jí přivodí chvilku procitnutí, což ve vás může zanechat velmi nepříjemné pocity. Podobně je tomu i u znásilnění mladší dcery, které kamera nesleduje až do konce, díky bohu, ale i tak stačí, co je ukázáno. A scénka, kde jeden z mutantů s „mírným“ králičím pyskem ukousne hlavu malému papouškovi a pak si jeho krev nechává stékat do úst, se vám také zaryje do paměti, i když si to úplně nepřejete.
   Ale aby to bylo správné exploitation, musí se oběti mstít. A oni se mstí a skutečně pořádně. Muž, který si vzal nejstarší detektivovu dceru a je nyní čerstvým vdovcem, nemíní nechat své dítě, které je uneseno, ve spárech těch odporných zrůd. A tak se je vydá hledat. Sám se pak mění ve vraždící monstrum, kdy mu pomáhá věrné Zvíře. Podobně si vedou i zbylí dva detektivovi potomci, znásilněná dcera a jediný syn, kteří na jednoho z mutantů nastraží skutečně účinnou past.
 

   Zážitek z filmu je umocňován skvělou hudbou, která mě opravdu překvapila. Nemohu si pomoci, ale dokonaleji nemohli tvůrci vybrat. V kombinaci se záběry na drsnou poušť a lidské utrpení se z prožitku stává něco nového. Alexandre Aja a ostatní lidé okolo filmu zkrátka odvedli skvělou práci a udělali z nevýrazného Cravenova originálu skvělou podívanou. Takže pokud máte tenhle druh hororu rádi, rozhodně si Hory mají oči nenechejte ujít. A pokud vás zajímá srovnání s původní verzí, chvíli vydržte, neboť článek podobného ražení se na Necronomiconu jistě objeví.