Hostel 2

   V prvním díle Roth přináší poměrně originální nápad, který je založen na tom, že skupinka tři mladíků cestuje po Evropě a dostane se pod ruku lidí, kteří dělají pro společnost, jež má zajímavou náplň činnosti. Shánět mladé Američany pro zákazníky po celém světě. Ale tito zákazníci nemají zájem na tom, aby si s Američany sexuálně pohráli či něco jiného. Ne, tito zákazníci chtějí mladé Američany mučit, protože jim to prostě dělá dobře. Nápad ujetý dostatečně, ale k Rothovu přístupu to sedí.

   Po úspěchu jedničky nastala jediná otázka. Co bude ve dvojce? A tak Eli sedl a napsal scénář, o kterém si myslel, že bude skvělým navázáním na úspěch prvního dílu. I když mám pocit, že tohle si myslí každý scénárista, který píše pokračování něčeho vesměs úspěšného.
   Eli Roth vymyslel scénář, který nepřichází s ničím novým, kromě hlubšího pohledu do organizace, která zprostředkovává únosy mladých lidí pro úchylné choutky zákazníků. Jeden rozdíl je ještě možné najít v tom, že ústřední trojici tentokrát netvoří mladíci, ale dívky. Jinak jsou oba filmy velmi podobné, ovšem to, co bylo v jedničce originální, zde jen kopírovalo původní film.

   Eli Roth se vrací na Slovensko, které je opět nahrazeno místy v České republice a rozehrává tady další obludnou hru, tentokrát však rádoby ve větším a hlavně lepším hávu. Nejen, že tu mezi herci vystupuje i Milan Kňažko, ale Eli se asi často dívá na Zoufalé manželky, a tak si odtud propůjčil rovnou dva herce. Rogera Barta a Richarda Burgiho, který je u nás možná známější jako Sentinel, tedy v češtině samozřejmě Ochránce, tedy ten chlapík, co může tak dobře slyšet, vidět nebo cítit. A oba dva si zde zahráli pěkně pošahané Američany, kteří v dražbě získali každý jednu dívku na mučení.

   Jako v prvním díle i zde je polovina filmu spíše rozjezdová a až ta druhá nám nabídne skutečná jatka. Myslím, že v tomhle ohledu nezná představivost Eliho Rotha mezí a v každém ze svých „originálních“ filmů – teď mám na mysli natočených podle jeho scénáře – vymýšlí a bude vymýšlet ty nejbrutálnější a nejhrůznější způsoby smrti nebo mučení. Na jednu stranu chápu, že on se takhle prostě vyjadřuje, na stranu druhou mi to ale všechno přijde jako snaha šokovat a zhnusit publikum, což ale už moc dobře nefunguje.

   Eli druhým dílem chtěl dát divákům to, co v tom prvním. Prsa, sex a krev smíchanou s vnitřnostmi. Jedničkou možná ještě někoho oblbnul, ale mě osobně dvojkou pouze utvrdil v tom, že měl velké štěstí a že je pouze a jen fanda, který se snaží natáčet, ale má hlavně vlivné přátele, kteří mu sem tam trochu píchnou, ať už to byl dříve David Lynch nebo nyní Quentin Tarantino. Dle mého názoru je Roth špatným režisérem a bojím se, že nám to v budoucnu ještě několikrát dokáže.
   A jen taková krátká P. S. na závěr. Panebože! Ať už nikdo nepoužívá v hororu české folkové písně a kroje.