Neusínej!
Česko, 2006, 23 minut
Režie: Roman Vojkůvka
Scénář: Roman Vojkůvka
Hrají:
Dan Březina (Hugo)
Lenka Bucková (Hugova přítelkyně)
Sany (pes Chlupík)
Roman Vojkůvka (noční můra, chrápající matka)
Hugo přinutí svou přítelkyni svěřit se mu se svým problémem. Po prožitém úrazu se jí opakovaně zdá jeden sen o zakrvavené postavě se zahradnickými nůžkami. Přítelkyně mu svou noční můru vyprávět nechce, protože je přesvědčena, že by ji na Huga přenesla. Hugo je však neoblomný, a tak jeho přítelkyně povolí. Hugovi se její vyprávění zdá neuvěřitelné, ovšem jen do té doby, než usne a probudí se bez dvou prstů na ruce. Po dalším probuzení z noční můry mu chybí další část těla. Hugo se rozhodne vše jednou provždy vyřešit a vydá se ke své přítelkyni domů…
Již jsem zde v jiných recenzích podobných snímků minimálně jednou zmínil, že hodnotit v podstatě amatérské hororové snímky je hrozně těžké. Jakékoliv dobré nápady tvůrců (jsou-li), jejich obrovské zapálení, chuť, radost z tvorby či tvůrčí intence zpravidla podkopou věci, které se v daných podmínkách nedají tvůrci nějak moc ovlivnit (neboť to není v jejich finančních, technologických a zkušenostních silách). Jde hlavně o technické/herecké zázemí a dostatek financí. Proto zpravidla kraťasy prostě nedopadnou přesně tak, jak by si jejich tvůrci přáli.
A to je zrovna případ i Vojkůvkova „Neusínej!“. Příběh neoplývá originalitou (minimálně od půlky vás napadne, jak to asi skončí), jde na něm ale vidět, že Vojkůvka ví, co chtěl natočit a v mezích svých schopností a možností to i natočil. Pohrál si, s čím se dalo, nedá se upřít povedená hra se střihem (i v něm má Vojkůvka prsty). Projevil obrovský cit pro hororovou tvorbu a budování hororového děje a atmosféry (zdá se mi, že mnohem více, než v pozdějším „Někdo tam dole mě má rád“). „Neusínej!“ má prostě všechno, co by měl krátký hororový snímek mít – budování atmosféry, existenci atmosféry samotné, tajemno, krev, zápletku, vyústění, i humor se najde – ovšem, samozřejmě, v nízkorozpočtovém provedení, takže ne vše vypadá nebo je natočeno tak, jak bychom si všichni (a jsem přesvědčen, že i včetně Vojkůvky) přáli.
Film sráží na kolena hodně otřesný zvuk. Herci a herečce často není skoro vůbec rozumět (ještě že jsou k filmu, alespoň ve verzi, kterou jsem viděl, přidány české titulky pro neslyšící). Samozřejmě ani herecké výkony nejsou nijak moc bombastické. Ač Lenka Bucková není zcela jistě prvotřídní herečka, její postava působí mnohem přirozeněji než Březinův Hugo. Dialogy samotné nejsou tak hrozné, jak se občas v hororech stává, ale jsou mnohdy pronášené jako strojově naučené věty. Postrádají všední přirozenost.
Naopak docela povedené mi připadají triky, i když při pohledu na ustřižené prsty se určitě, stejně jako já, nevyhnete pousmání, ty se moc nepovedly.
„Neusínej!“ bych rozhodně zařadil mezi ty lepší (filmařsky vážnější) české hororové kraťasy, co jsem zatím viděl. Není to jen takové to: „Hele, zkusíme něco natočit, bude to sranda.“ „Neusínej!“ se snaží být řemeslným filmem a jde z něj vidět snaha z mála možností vytřískat maximum. To je Vojkůvkův asi nejvýraznější průvodní jev. Myslím, že pokud bude mít možnost a prostředky, Vojkůvka ještě ukáže, co v něm je a snad se opět dočkáme i nějakého českého hororu v kině. Že se Roman Vojkůvka v hororu stále snaží dokázal hned v několika dalších celovečerních i krátkometrážních filmech. A například nepřímé pokračování tohoto filmu, „Neusínej 2“, považuji za Vojkůvkův dosud nejlepší natočený kousek.
Rád bych dal hodnocení mnohem vyšší, měl-li bych hodnotit jen můj dojem z příběhu a jeho provedení, zcela určitě by vyšší bylo, rozhodl jsem se ale zhodnotit film jako celek a v tomto případě se hodnocení (např. za zvuk) nutně snižuje.
