Hrůza v Connecticutu
The Haunting in Connecticut
USA, Kanada, 2009, 92 minut
Režie: Peter Cornwell
Scénář: Adam Simon a Tim Metcalfe
Hrají:
Virginia Madsen (Sara Campbell)
Kyle Gallner (Matt Campbell)
Elias Koteas (Reverend Popescu)
Amanda Crew (Wendy)
Filmy podle skutečných událostí jsou samy o sobě zajímavé právě faktem, že k nim došlo. Tohle je činí trochu jinými, intenzívnějšími, hlavně pokud jsou dobře natočeny. Někdy máte ale pocit, že ona vlastně ani ta skutečnost zase tak zajímavá není. V hororu to ale moc neplatí, protože jakmile se něco hororového děje ve skutečnosti, tak to rozhodně na člověka dopad má. Už jen divák si řekne: „Sakra, když se tohle mohlo stát někomu jinému, co když by se to mohlo stát i mně?“
Eda a Lorraine Warrenovi už známe díky filmu „V zajetí démonů“. Nezmiňuji je proto, že by se jejich charaktery objevovaly i v „Hrůze v Connecticutu“, ale proto, že to byli právě oni, kdo se v roce 1986 zabýval případem rodiny Snedekerových. Jednalo se o rodinu, která se setkala s paranormálními zkušenostmi, nikoli příjemného rázu, právě v jednom connecticutském domě, který byl původně sídlem hrobníka.
Příběh filmový sledujeme očima především Sary Campbellové, která má předobraz v paní Snedekerové, a jejího syna. Sara má manžela a dalšího syna, který je mladší. O Matta, staršího syna, se musí hodně starat, protože ten je nemocný – prodělal rakovinu a je na léčbě, která pro něj není zrovna radostná. Trpí bolestmi, je mu špatně a do nemocnice navíc musí jezdit hodně dlouhou cestu. A tak se Sara rozhodne, že se na nějakou dobu přestěhují blíže špitálu. Vyhlédnou si jeden pěkný dům...
Ano, je to právě dům, který sloužil hrobníkovi a jeho rodině, což by ani tak nevadilo, kdyby se nejednalo o hrobníka, který se vyžíval v nekromancii – podle „skutečných“ událostí také v nekrofilii. Tyto čáry máry pak k domu připoutaly různé duchy, a je to hlavně Matt, kdo si užívá pořádné peklo, protože na něm si duchové a démoni skutečně smlsnou. Jeho rodina pak trpí zprostředkovaně, protože si většinu doby myslí, že je Matt magor a ze své nemoci se pomátl. Události ale nakonec vedou k tomu, že si musí uvědomit, jak je v tom našem světě něco jinak.
„Hrůza v Connecticutu“ není úplně špatným hororovým filmem, což mě docela překvapilo, protože jsem čekal nějakou ubohost. Jenže tohle je film, který má zběsilé tempo, hlavně v tom, jaké jsou zde zobrazovány jednotlivé hrůzy. A že jich skutečně je dost. Od těch, které jsou poměrně realistické, až po nějaké ty ektoplazmy, které se prohánějí vzduchem. Psaní na těle je skutečně hnusné.
Hodnocení: 60 %
